Samotná stávková pohotovost se podle šéfa svazu Jiřího Schlangera v ordinacích či nemocnicích nijak konkrétně neprojeví.
Odboráři budou v příštích dnech pokračovat v jednání se zástupci vlády. „Na čtvrtého června jsme svolali celostátní poradu, kde rozhodneme, zda byly naše požadavky alespoň částečně uspokojeny,“ řekl iDNES Schlanger.
V opačném případě nevyloučil odborový předák ani stávku. I v takovém případě by ale zůstala zdravotní a sociální péče zachována a protest by měl pravděpodobně spíše symbolickou povahu.
Co přesně odborářům vadí? Problém je ve dvou vládních záměrech.
Tím prvním je nový tarifní systém se šestnácti platovými třídami. „Už loni vláda odložila jeho zavedení s tím, že nemá potřebných 13,5 miliardy. Teď tvrdí, že to zvládne se třemi miliardami,“ říká Schlanger.
Odbory se navíc obávají, že pokud se vládní plány uskuteční, nebude je možné v následujících letech nijak korigovat. A to kvůli přísným rozpočtovým pravidlům Evropské unie.
„Pokud tato reforma projde, nebudou mít dvě příští vlády šanci ji nijak kultivovat,“ míní šéf odborového zdravotnického svazu.
Odborářům se také nelíbí návrh ministryně zdravotnictví, která chce zavést pro zdravotníky odměňování podle systému platného pro podnikatelskou sféru.
„Údajně tak chce zabránit přeměně nemocnic na akciové společnosti. To se ale stejně nepodaří,“ tvrdí Schlanger.
Takový systém by ale měl za následek snížení příjmů ve zdravotnictví, a to podle odborů až o pětinu.
JAK BY SE PODLE ODBORŮ MOHLY ZMĚNIT MZDYPodle místopředsedkyně svazu Jany Dvořákové mají v současném platovém systému zdravotní sestry ve státních nemocnicích v šesté až osmé platové třídě bez přesčasů od 8500 do 15 000 korun. V nemocnici, která by byla akciovou společností, by měly minimální mzdový tarif od 8200 do 9500 korun. Tarif lékaře v nejvyšší platové třídě se podle délky praxe pohybuje od 16 540 do 23 490 korun. Tabulka pro podnikatelskou sféru nezná postup podle odpracovaných let, lékař v nejvyšších tarifních stupních si tak přijde na 10 200 až 13 900 korun. (ČTK) |
