Nejoblíbenější stále zůstávají růže, karafiáty, gerbery či třeba lilie. Na první pohled vypadají stále stejně jako před deseti lety. Ale rozdíl tu je. Dnes už by valná většina z nich nenesla nálepku "Made in Czech Republic".
"V tuzemsku se pěstuje řezaných květin velmi málo, 95 procent se dováží," říká šéf společnosti Tulipa Praha Ivan Bukovský. Jeho firma denně odváží z letiště v Ruzyni 3,5 tuny čerstvých květů.
Většina dovážených květin pochází sice z Nizozemska, ale zemí původu jsou často latinskoamerické, africké a asijské státy. Pěstovat růže či karafiáty v tuzemsku se totiž nevyplatí. "Náklady na topení jsou příliš velké," říká šéf firmy Florimex Josef Pokorný. Dokonce tak vysoké, že se vyplatí vypravit se pro ně letadlem do Kolumbie či Thajska.
Malou výjimkou je Slovensko, kde jsou celé vesnice živící se pěstováním gerber. "Využívají odpadového tepla z obrovských turbín od tamních plynovodů, takže mají teplo za zlomkové ceny," popisuje Bukovský. Jinak však evropské země s podnebím stejným jako v Česku příliš šancí nemají. Všechny dovážejí.
Květiny se převážejí v letadlech, chlazené, pod přísným dohledem firem sledujících každý stupeň na teploměru. Naopak z Maroka v severní Africe se růže a karafiáty vozí raději lodí. "Kamion jde večer na loď, ráno je v Marseille a do večera kdekoli v Evropě. A navíc jsou květiny v perfektní kondici, protože mohou být v kýblech s vodou, což je lepší," říká Pokorný.
Náklady na leteckou dopravu dělají asi polovinu z ceny zboží, přesto se vyplatí. Velkoobchod si k ceně přiráží zhruba dvacet procent, a konečný prodejce dokonce dalších sto procent. "To je normální všude ve světě. Něco se vždy neprodá, existuje velký odpad," říká Bukovský.
Ceny květin na domácím trhu se přímo či nepřímo odvíjejí od cen na květinové burze v Nizozemsku. "Takže když je třeba Den matek ve Francii nebo Mezinárodní den žen v Rusku, vyletí ceny růží nebo karafiátů i v Česku," vysvětluje Pokorný.
I když dovážené kytky nepocházejí z Nizozemska, exportéři z dalších zemí stejně sledují, jak se cena na této burze vyvíjí, a řídí se jí. Český trh je podle květinářů výjimkou a zcela přesně pohyby cen na burze nekopíruje.
"Něco je pro Čechy příliš drahé, takže obchodník buď musí snížit marži, anebo prodává třeba kratší a levnější růže," popisuje Pokorný. Ceny květin se díky tomu drží po celý rok zhruba na stejné úrovni, jen s mírnými výkyvy.
V každé zemi se trh květin řídí také kalendářem. V Česku jdou nejvíce na odbyt kytky na Dušičky, o Vánocích, Velikonocích, na Valentýna a Den matek. "Ale ani Valentýn s Dnem matek nedají dohromady to, co dal kdysi Mezinárodní den žen," připomíná Marcela Sabelová ze Svazu květinářů a floristů. "MDŽ bychom potřebovali vrátit, jak k tomu přijdou ženy, co nejsou matky," stýská si i jeden z květinářů.
