Zároveň se jedná o hlavní tmel současné vládní koalice, která s reformou spojila svůj osud.
Rozhodovat se bude o výši důchodů, nemocenské, o stavebním spoření či daňových změnách. Všechny změny chce vláda po více než půlroční přípravě protlačit parlamentem a využít pro úspory v rozpočtu na příští rok.
Jak se blíží parlamentní klání, stoupá napětí. To je vidět i na kurzu koruny, která včera oslabila nejníže k euru za rok a půl. "Politické riziko se zvyšuje, koruna má tendenci k oslabování," uvedl obchodník Komerční banky Jan Vejmělek.
Zneklidnění podle něho pramení jednak z pátečního rozhodnutí Václava Klause vetovat zákon o DPH, jenž je klíčovou součástí reformy, jednak z přibývajících kritických hlasů z tábora koaličních poslanců.
Vláda od nich požaduje, aby reformu ponechali na stole, přes dovolenou ji důkladně prostudovali a v září rozhodli o její definitivní verzi, nebo ji vládě vrátili. ODS a komunisté nechtějí reformy podpořit, takže vláda musí spoléhat na jednotu ve vlastním táboře.
Šéfové stran se na reformě už dohodli, ale v parlamentu přibývá těch, kteří mají ambice zákony dále upravovat. To však lze až na podzim. "Teď je třeba balík reformních zákonů propustit do druhého čtení. Pak je možné dávat pozměňovací návrhy," řekl jeden z "rebelů", poslanec ČSSD Vladimír Laštůvka.
Drama může tedy nastat až v září, kdy se sněmovna k zákonům vrátí a kdy vláda bude muset vybalancovat protichůdné záměry různých křídel koalice. Lidé z Unie svobody chtějí nižší rozpočtový schodek a nižší sazbu DPH, někteří poslanci ČSSD zase zvažují podporu komunistických návrhů. "Slyšel jsem o těchto úvahách, jestli se ale naši poslanci ke komunistům připojí, tak to může mít koaliční dopady," reagoval šéf poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl.
Rebelové: Zvedneme ruku pro reformu
Pozměňovací návrhy, které se v září chystají předložit někteří poslanci, straší vládu. Mohou totiž zablokovat celou vládní reformu.
Vláda Vladimíra Špidly pravděpodobně přežije první kolo boje o reformu veřejných financí. Vyplývá to z předběžných jednání o tom, jak budou ve sněmovně hlasovat vládní poslanci. I největší "rebelové" z řad sociální demokracie totiž chtějí reformu podpořit v prvním čtení.
Mnohem složitější situace však nastane v září, kdy je na programu druhé čtení a s ním i možnost podávat pozměňovací návrhy. Právě toho se ministři Špidlovy vlády bojí nejvíc. Velmi reálně se totiž může stát, že například sociální demokraté budou navrhovat změny, které se nebudou líbit unionistům, a naopak. Taková nejednota vládních poslanců by vedla k zablokování reformy, a tím i k pádu vlády.
Laštůvka a Kužvart budou mít připomínky
"Vždy jsem říkal, že reforma je nutná, ale musí být sociálně spravedlivá," prohlásil asi nejznámější "rebel" v ČSSD, Vladimír Laštůvka. "Mám ale stále dojem, že obsahuje věci, pro které jsme já a mnoho mých kolegů kdysi nechtěli hlasovat. Ale reforma projde prvním čtením. Pak je možné některé věci měnit v druhém čtení," dodal.
Velké otazníky se objevovaly u dalšího sociálního demokrata a exministra životního prostředí, Miloše Kužvarta. "Pochopitelně že podpořím reformu, aby prošla prvním čtením," odpověděl Kužvart na otázku, jak bude hlasovat.
Stejně jako Laštůvka, i Kužvart naznačil, že se všechny protesty proti podobě reformy odehrají až v září ve druhém čtení jednotlivých zákonů. "Nikdo pak nemůže chtít, aby se při diskusích ve výborech a ve druhém čtení neobjevil prostor pro nějaké změny," dodal Kužvart.
Některým sociálním demokratům se zdá, že reforma stále neodpovídá jejich předvolebnímu programu. Čerstvá analýza ministra práce Zdeňka Škromacha navíc ukazuje, že se reforma negativně dotkne hlavně voličů ČSSD, tedy sociálně slabších a důchodců.
"Zcela konkrétně mám problém například se stavebním spořením. Není podle mne rozumné, aby stát snižoval zájem o stavební spoření. A také si myslím, že je škodlivé zvyšovat daň u ekologických výrobků," uvedl své výhrady Kužvart.
Komunisté navrhnou milionářskou daň
Podle informací MF DNES se navíc někteří sociální demokraté domluvili s komunisty na tom, že poslanci KSČM za ně v druhém čtení navrhnou zavedení takzvané milionářské daně nebo registračních pokladen pro všechny živnostníky.
Tyto návrhy se vůbec nelíbí unionistům a lidovcům a lze od nich čekat velké protesty, pokud se sociální demokraté při hlasování ke komunistům připojí. Lidovci jsou zatím jednotně pro reformu. Žádné výhrady neměli ani v posledních týdnech, kdy se podoba reformy dojednávala.
"O smyslu těch zákonů není sporu, náš klub to podpoří všemi hlasy," řekl ČTK místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Josef Janeček (KDU-ČSL).
U Unie svobody už tak jednoduchá situace není. Předseda unionistů Petr Mareš už několikrát řekl, že přinejmenším v prvním čtení bude deset poslanců Unie svobody hlasovat s vládou. Například unionistka Hana Marvanová stále neví, jestli zvedne ruku pro zvýšení daně z přidané hodnoty u některých výrobků.
Zvýšení této daně v pátek odmítl podepsat prezident Václav Klaus a poslanci o tom budou znovu hlasovat na podzim. Pokud bude Marvanová při hlasování chybět (poslankyně čeká na podzim narození dítěte) nebo bude hlasovat proti, vládě se nepodaří prosadit jeden z klíčových zákonů reformy. S jistotou lze říci, že proti vládě budou dnes hlasovat komunisté a poslanci ODS.
|
Co všechno chce vláda změnit? Poslanci a poslankyně začnou v úterý hlasovat o tom, zda si jednotlivé návrhy vezmou na léto k podrobnějšímu pročtení a pak k projednání ve výborech, nebo zda některý z nich vládě vrátí. Pravděpodobná varianta je, že úvodním hlasováním projdou. Poté se do nich však poslanci budou snažit určitě zasáhnout. O jaké návrhy hlavně jde 1. Zvýšení spotřebních daní na cigarety a alkohol, vládní poslanci chtějí v parlamentu přidat také zvýšení daní u paliv. Například litr nafty má od ledna zdražit o 2,50 Kč. Prodej cigaret a lihovin na tržištích se má zakázat. 2. Snížení státní podpory u stavebního spoření nejvýš na 2400 korun ročně, nicméně vláda si chce ponechat právo zvýhodnit osoby užívající spoření na bytové účely. 3. Balík daňových úprav zahrnující mimo jiné snížení daně ze zisku podniků z 31 postupně na 24 procent a snížení daně z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta. 4. Úsporné výpočty nových důchodů, u vysokoškoláků odcházejících do penze vláda navrhuje snížení až o tisíc korun. Navrhuje se též znevýhodnění předčasných důchodů a časem zvýšení důchodového věku na 63 let. 5. Zpřísnění pravidel pro soukromé podnikání (minimální daň a odvody na pojistné, složitější účetnictví, zavedení registračních pokladen). 6. Snížení nemocenské v prvních třech dnech nemoci na polovinu dnešních dávek, v dalších 14 dnech se navrhuje snížení zhruba o deset procent. 7. Zmrazení platů ústavních činitelů, tedy i poslanců, až do roku 2006, dále úprava služebního zákona, která omezí platové výhody pro některé státní zaměstnance. 8. Zrušení stropu pro výdělky důchodců a rodičů na mateřské. Kromě těchto návrhů též na poslance na podzim čeká opakované hlasování o zákoně o DPH, který v pátek vetoval prezident a který měl přinést zvýšení daní a zdražení u telefonních hovorů, internetu a dalších služeb. |
