Na žádost o rozhovor po skončení včerejšího dopoledního tréninku reagoval 34letý řecký reprezentant velmi srdečně. "Pojďte, sedneme si k tomu," zval hned na lavičku.
"Češi, to jsou moji staří známí, vždyť já bych mohl kandidovat do knihy rekordů. Reprezentoval jsem tři země: Československo, Slovensko a nyní Řecko," pokračoval v přátelském duchu.
Zažil poslední akci společného týmu Čechů a Slováků, kterou bylo už po rozdělení federace mistrovství Evropy ve Finsku, pak byl dlouhá léta oporou slovenské reprezentace a loni přesídlil do země, kde na klubové úrovni působí už řadu let.
"Hrával jsem ještě se starou gardou Haníkem, Hadravou, Mikyskou, ale znám i kluky, kteří jsou tady na mistrovství Evropy," uvažuje. "Letos jsem se v řecké lize potkával se Zapletalem, Pláteníkem a Jakubem Novotným, dlouhá léta znám Martina Lébla i další kluky.
Proti české reprezentaci už hrál za Slovensko, mj. i na ME v roce 2001 v Ostravě, na klubové úrovni zase bojoval za Iraklis Soluň předloni v Lize mistrů s Libercem. Ale s řeckou reprezentací jej čeká premiéra.
"Beru to jako každý jiný zápas, chci vyhrát a nezáleží na tom, jestli proti mě stojí známí nebo cizí hráči," tvrdí Kravárik. Za chvíli však přece jen přizná: "Trochu to člověka motivuje, chce se ukázat."
Tato motivace ještě vzrostla, když se dozvěděl, že dnešní utkání bude přenášet Česká televize. "Opravdu? Tak to musím zavolat našim, aby se dívali," zaraduje se.
Teď jen, aby do zápasu nastoupil. Na mistrovství Evropy cestoval v roli náhradníka na post univerzála, a tak hraje jen epizodně. "Měl jsem na účku odehrát v neděli zápas proti Srbsku, protože trenéři plánovali, že nechají klíčové hráče odpočívat. Jenže pak jsme prohráli se Španělskem a nastaly nějaké zmatky, takže z plánu sešlo."
Kravárik přesto do duelu s domácím týmem nastoupil hned od začátku, jenže na místě blokaře. Až dramatický vývoj zápasu vynesl do role univerzála a vedl si v ní výborně. V utkání získal celkem jedenáct bodů, nejvíce ze všech řeckých hráčů.
"Proti Česku bych si zahrát chtěl," přiznává Kravárik.
Včerejší večerní výhrou nad Francií Řekové hodně pomohli české reprezentaci přiblížit se k postupu do semifinále. "Kolik je divů světa? Sedm? Tak Řecko je osmý div," smál se Kravárik po vítězné pětisetové bitvě.
V zamotané bělehradské skupině však mohou stále ještě postoupit i Řekové, i když jejich situace je ze všech aspirantů nejhorší. "Naším cílem je hlavně třetí místo ve skupině a přímý postup na příští mistrovství. O semifinále se mluví jen potichu," zopakoval zaříkávadlo, které zní i z českého tábora. "Někteří naši hráči by si takový úspěch zasloužili. Ale to o vašich platí stejně tak."
Sám už ve své dlouhé kariéře prožil řadu jiných vrcholů. Například letos si zahrál na domácí půdě v Soluni finále Ligy mistrů, do kterého se Iraklis dostal přes silný ruský Bělgorod. Nejvýše však Kravárik staví loňský start na olympijských hrách. "Právě proto jsem přijal nabídku reprezentovat Řecko," připomíná.
Podle mezinárodních regulí nesměl dva roky před prvním startem za novou vlast nikoho reprezentovat. "Málem to všechno zkomplikoval postup Slovenska na mistrovství světa 2002, ale o jediný set jsme o něj nakonec přišli," vzpomíná. "Na mistrovství bych určitě jel, to jsem slíbil." Nechtěl se totiž loučit ve zlém a i po letech říká. "Na Slovensku mi vyšli maximálně vstříc."
Horší to bylo v Řecku, kde se proti němu postavili novináři a dokonce i někteří hráči. Prý nestáli o pomoc hráčů, kteří nejsou rozenými Řeky. "Vyjádřil se tak dokonce kapitán reprezentace Giourdas, ale nechal se k tomu dotlačit. Teď spolu vycházíme výborně a dokonce hrajeme ve stejném klubu," mávne nad starým případem rukou.
"Olympiáda byla pro mě neskutečným zážitkem. To se vůbec nedá popsat, musí se to prožít. Jsem strašně rád, že jsem tam mohl být," září ještě nyní při rok staré vzpomínce.
 Volejbalista Andrej Kravárik (v bílém) v akci. |
