Test proběhl ve středu 23. května dopoledne.
Všechny tři dopravní prostředky vyrazily z Prahy směrem k jihomoravské metropoli relativně ve stejnou dobu: pendolino odjíždělo z pražských Holešovic v 8:26, autobus Student Agency vyrážel z Florence o čtyři minuty později a posádka automobilu vystartovala také o půl deváté, a to z ulice Na Příkopě.
Setkat se všichni měli na náměstí Svobody v Brně. Čím dříve, tím lépe. Doba jízdy ale nebyla jediným kritériem, které redakce hodnotila. Svou roli hrál také komfort, který daný dopravní prostředek nabízí, a v neposlední řadě cena.
Čas
Ačkoli automobil získal na dálnici jasný náskok, následným parkováním v centru města o něj opět přišel. Přesto posádka dorazila do cíle jako první. Jen o několik minut předstihla pendolino i cestujícího z autobusu. Z tohoto hlediska jsou tedy všechny tři způsoby dopravy srovnatelné.
Komfort
Nejpříjemnější svezení zřejmě poskytuje pendolino. Pasažér se může volně pohybovat po soupravě. K dispozici má polohovatelná sedadla, toalety, restauraci i pojízdný bufet.
Naopak nejméně prostoru nabízí autobus. Zde ale cestu zpříjemní zdarma podávaná káva, časopisy, film či poslech hudby.
Auto poskytuje naprostou svobodu v rozhodování. Řidič může zastavit a dopřát si libovolně pauzu nebo občerstvení. Musí se ale neustále soustředit na jízdu.
Cena
Kdo chce ušetřit, pojede do Brna autobusem. Jednosměrná jízdenka stojí 180 korun.
Při použití naftového motoru (6,2l/100 km) se automobil umístil na druhém místě s odhadovanou cenou 357 korun. Pokud jede více lidí nebo celá rodina, nemá auto v tomto ohledu konkurenci.
Nejdražší bylo svezení pendolinem. Jízdné s povinnou místenkou stojí rovných 400 korun. Pro pravidelné cestovatele je ale výhodnější než automobil. Po zakoupení slevové IN-karty totiž za místenku zaplatí místo původních dvou set jen 86 korun.
Závěr
Z testu vyplývá, že ten, komu záleží hlavně na rychlosti, si moc nevybere. Auto je ale při přepravě více lidí nejlevnější, vlak nejpohodlnější a autobus je dobrým kompromisem mezi všemi požadavky.
AUTOMOBIL
Na rozdíl od autobusu se auto mohlo vyhnout husté dopravě na magistrále. Redaktoři Jan Lodl a Luděk Vokáč měli také štěstí, protože neuvízli v zácpě. "Kdybychom jeli o den dříve, kdy bylo na dálnici několik větších nehod, byly by výsledky asi jiné," míní Lodl.
Kromě občas mírně zhuštěného provozu se dalo jet stále poměrně rychle. Redaktoři se snažili dodržovat všechny dopravní předpisy. Průměrná rychlost za cestu byla 87 km/h.
"Jízda z Prahy do Brna trvala 115 minut do středu města. Zhruba půl hodiny jsme ale ztratili hledáním parkovacího místa," říká Lodl.
Nakonec museli zaparkovat v podzemních garážích necelý kilometr od náměstí Svobody. Na sjednané místo srazu dorazili v 10:59. I tak byli první.
PENDOLINO
Vlak vyjel na trať na minutu přesně. Posádka přivítala pasažéry na palubě třemi světovými jazyky a pozvala k občerstvení v bufetu.
"Ten je dobře vybavený a cena kávy je srovnatelná s běžnou kavárnou v Praze. Jídelní vůz nabízí i snídaně nebo obědy," říká redaktor iDNES.cz Jan Markovič, který cestoval pendolinem Českých drah.
Asi hodinu po odjezdu prošel soupravou průvodčí. Při kontrole lístků trpělivě vysvětloval, kolik se platí za místenku s IN-kartou i bez ní. S úsměvem přijal i kritiku některých cestujících, kteří si stěžovali na desetiminutové zpoždění, jež vlak postupně nabral.
"Jednoho neodbytného důchodce upozornil, že vlak už brzy pojede 160 kilometrů za hodinu. Pán mu ale ve vtipu vyčinil, že by měl jet minimálně 320, aby zpoždění dohnal," popisuje Markovič.
Oproti běžnému vlaku ale není pendolino o moc rychlejší. Za celou cestu z Prahy do Brna bylo jen málo míst, kde by vlajková loď Českých drah jela 160 kilometrů v hodině.
Vlak dorazil do Brna se zpožděním před jedenáctou hodinou. "Protože město zalila průtrž mračen, z nádraží až na náměstí Svobody jsem běžel. Na místo jsem dorazil jako druhý dvě minuty po jedenácté," uzavírá Markovič.
AUTOBUS
Autobus na nádraží Praha-Florenc bývá ve středu dopoledne plný, o tuhle linku je zjevně velký zájem.
"Příjemně mě překvapily pohodlné sedačky. Na rozdíl od tradiční tlačenice v zájezdových karosách jsem si v nich neotloukal kolena o sedadlo přede mnou," říká Vojtěch Horáček, který cestoval spojem Student Agency.
Řidič vyjel na magistrálu a pomalu se proplétal ranní zácpou. K Národnímu muzeu to trvá asi čtvrthodinku, pak už je provoz plynulejší, a autobus tak mohl nabrat rychlost.
"Stevardka nás uvítala, informovala o předpokládané době příjezdu, nabízela občerstvení, noviny, časopisy a sluchátka pro sledování filmu nebo poslech hudby. Ty jsem ale s díky odmítl. Na sledování americké komedie jsem po ránu opravdu neměl náladu," popisuje Horáček.
O půl desáté autobus projel kolem exitu Koberovice, stevardka roznášela teplé nápoje a na obloze se objevily první větší mraky. Ty byly předzvěstí hustého deště, který se záhy spustil.
"Před Větrným Jeníkovem se asfaltový koberec změnil na pekelně drncavou panelku, takže jinak tichý autobus začal vibrovat a rachotit," dodal Horáček.
Autobus z dálnice sjel asi v 10:45. Horáček vystoupil těsně před jedenáctou u hotelu Grand. Na smluvené místo dorazil v 11:05 jako poslední.
| automobil | pendolino | autobus | |
| délka | 205 km | 255 km | 205 km |
| čas | 148 min.(10:58) | 152 min.(11:02) | 145 min.(11:05) |
| cena | 357 Kč | 400 Kč | 180 Kč |
Účastníci závodu. Zleva: Vojtěch Horáček (autobus), Jan Markovič (pendolino), Jan Lodl (automobil).
