Justiční palác zatím není dostavěn. Úřad kontroloval přípravu stavby a práce uskutečněné do letošního dubna.
Stavbu organizoval Krajský soud v Brně, který podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zdražení akceptoval, ačkoli na celou stavbu nebyly ve státním rozpočtu peníze.
Podle NKÚ udělal krajský soud chyby už v přípravě stavby, třeba v tom, že investiční záměr nebyl zpracován ve variantách. Důsledkem bylo například situování areálu na pozemcích vyžadujících finančně náročný způsob zakládání stavby, uvedl ve zprávě prezident NKÚ František Dohnal. Soud také připustil to, aby projektant navrhl použití drahých materiálů.
Krajský soud si podle mluvčí Miroslavy Sedláčkové není vědom žádného porušení zákona. "Naopak veškeré postupy byly v souladu se zákonem o veřejných zakázkách," řekla Sedláčková.
Odmítla zároveň tvrzení, že náklady překročily dvě miliardy korun. Soud podle ní také neuzavřel žádnou smlouvu bez souhlasu ministerstva.
Mluvčí ministerstva Zuzana Steinerová dnes sdělila, že výstavba justičního paláce začala za minulého vedení ministerstva, kdy také byly dohodnuty podmínky pro uskutečnění stavby.
Nové vedení podle ní o stavbě ihned po nástupu na ministerstvo jednalo, ale v té době už bylo zřejmé, že náklady nebudou nižší než 1,8 miliardy korun. "Cílem jednání bylo proto zvážit, zda ve stavbě vůbec pokračovat, eventuálně najít možnosti jejího zlevnění. Úvahy o zakonzervování stavby byly nakonec zamítnuty," uvedla.
Kvůli justičnímu areálu v Brně nelze v justici provádět další investice, na což ministr delší dobu upozorňuje, dodala mluvčí.
Justiční palác v Heršpické ulici se skládá ze dvou staveb. Jedna má sloužit soudům pro Brno-město a Brno-venkov, druhá Městskému státnímu zastupitelství v Brně. Podle zprávy NKÚ se prodražila hlavně stavba dvou podzemních podlaží budovy zastupitelství, jejichž stavbu si soud u stavební firmy objednal až dodatečně.
Krajský soud akceptoval, když stavební firma u dodatečné zakázky navýšila ceny o desítky procent oproti stejným pracím u dříve nasmlouvaných částí stavby.
Zdražení stavby podle NKÚ zahrnují i náklady, které firmě vznikly kvůli odložení plateb ze strany státu, ty však nebyly vyjádřeny určitou částkou v rozpočtu. Byly rozpuštěny do jednotlivých jednotkových cen, což není transparentní, uvádí kontrolor Antonín Macháček. Stavbu justičního paláce bude stát platit ještě v roce 2009.
Justiční palác v Brně je největší stavební investicí do soudnictví v regionu.
