"Z balkánské trasy bylo nezákonně odebráno 140 milionů metrů krychlových plynu. Nemáme vůbec představu, co se dělo na jiných trasách," prohlásil zástupce šéfa Gazpromu Alexandr Medveděv.
Podle Naftogazu je ale problém jinde a způsobuje ho více faktorů. Firma tvrdí, že nebyly včas dohodnuty objemy a trasy, kudy plyn proudí. Podle agentury Bloomberg se Naftogaz přiznal k tomu, že nedokáže poslat plyn do Evropy kvůli technickým problémům.
"Tlak v potrubí je příliš nízký," řekl mluvčí Naftogazu Valentyn Zemlyanskyi v telefonickém rozhovoru agentuře Bloomberg.
Ke zvýšení tlaku Ukrajina potřebuje více technického plynu z Ruska. Ten by si ale musela zaplatit, nebo ho nahradit z vlastních zásob. To ale Kyjev odmítá. Tím se spor víceméně vrací na samotný začátek.
Šéf Naftogazu Oleh Dubyna řekl, že Ukrajina nemůže nahradit plyn z vlastních zdrojů, protože by se některé regiony ocitly bez dodávek. "Kdybychom splnili požadavek Gazpromu, museli bychom odpojit od plynu Luhansk, Oděsu, Doněck a polovinu dněpropetrovské oblasti," řekl Dubyna.
"Není žádným překvapením, že se dohody rozpadly," řekl agentuře Bloomberg analytik ruské Alfa Bank Ronald Smith. "Dnes ráno jsme dostali první signály, že neexistuje domluva o tom, kdo dodá plyn ke spuštění turbín v ukrajinské síti plynovodů," dodal.
Rusko: Za plynovou krizí je Amerika
Podle zdroje agentury ČTK z EU, který je se situací dobře obeznámen, ale Rusko neposílá dost plynu, aby umožnilo jeho tok přes Ukrajinu do Evropy.
Rusko ale s tímto tvrzením rozhodně nesouhlasí. Z problému začalo obviňovat Spojené státy, které prý řídí ukrajinské úřady.
"Vytváří to dojem, že všechny tyto události řídí úplně jiná země," řekl zástupce šéfa společnosti Alexander Medveděv. Podle agentury ITAR-TASS naráží na strategickou dohodu, kterou USA a Ukrajina podepsaly v prosinci 2008. Když se ho však zeptali, zda Kyjev plní příkazy Washingtonu, Medveděv odmítl odpovědět. "Nejsem politik, ale obchodník," uvedl.
"Včera jsme věřili tomu, že se znovu otevře cesta pro ruský plyn, dnes je ale Ukrajinou znovu blokována," řekl Alexander Medveděv.
Ukrajina tak prý neprošla testem důvěryhodnosti, který jí Rusko připravilo. Gazprom uvedl, že puštění plynu bylo zkušební, a pokud vše bude v pořádku, obnoví standardní přepravu. Upozornění souvisí s hrozbami Moskvy, že dodávky opět zastaví, pokud by Ukrajinci přistoupili k "neoprávněným odběrům" z tranzitu plynu.
Říman: Ještě není vyhráno
"Je třeba zůstávat na pozoru, protože stále ještě není vyhráno. Podařilo se odblokovat plyn pro Evropu, nicméně spor, který stál na začátku celé krize, tedy rusko-ukrajinský spor od dodávky, stále zůstává nevyřešen," řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman České televizi.
Ráno ale vše probíhalo podle plánu. "Zabezpečte přepravu plynu na území Ukrajiny. Splňte pokyn," nařídil šéf Gazpromu Alexej Miller před televizní kamerou. "Pokyn jsem pochopil, přistupujeme ke splnění," odpověděl po telefonu dispečer Gazpromu ze stanice v ruském městě Sudža nedaleko ukrajinských hranic.
To, že byl pokyn splněn, potvrdil z místa redaktor agentury Reuters. "Kohouty byly povoleny na prvním z pěti potrubí," řekl mu technik v Sudže. Plyn podle vyjádření Gazpromu překonal hranici v 8:30 SEČ.
Plyn měl dostat nejdříve Balkán
Plyn měl přednostně proudit na Balkán a do Moldavska. Ruská firma požádala ukrajinskou společnost Naftogaz, aby začala pumpovat 76 milionů kubických metrů plynu denně přes ukrajinské území. Gazprom do Evropy za normálních okolností dodává 300 milionů kubíků denně.
Z první dodávky 76,6 milionu kubíků by měl 63 milionů získat Balkán. Zbytek patří Moldavsku. Gazprom včera uvedl, že v Polsku, Rumunsku a Moldavsku bude plyn do 36 hodin.
Co stálo za sporem o plynJako jablko sváru se jeví ukrajinský dluh za dřívější dodávky, který Gazprom i s pokutou vyčísluje na 2,1 miliardy dolarů, nová cena plynu pro letošní rok a výše poplatků za tranzit plynu do Evropy. Loni Ukrajinci platili 179,50 USD za 1 000 metrů krychlových, tedy zhruba polovinu toho, co zákazníci v Evropě. Gazprom zpočátku navrhoval cenu podstatně zvýšit na 418 dolarů, ale během jednání podle ruského premiéra Vladimira Putina předložil nabídku 250 dolarů za tisíc metrů krychlových. To však Ukrajinci odmítli, protože Rusové požadovali zachovat tranzitní poplatky v dosavadní výši necelých 1,7 dolaru za tisíc krychlových metrů a 100 kilometrů. Juščenko a Tymošenková navrhli cenu plynu 201 dolarů za 1 000 metrů krychlových při zvýšení poplatků za tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu nejméně na dva dolary. |
RWE: Spoléháme se na veřejné zdroje
Od chvíle, kdy plyn opravdu začne proudit přes ukrajinské hranice, do doby, než se dostane do Evropy, uplyne podle mluvčího RWE Transgas Martina Chalupského 48 hodin. Původní předpoklad tak byl, že plyn dorazí do České republiky ve čtvrtek odpoledne.
To, že plyn opět proudí, v Česku zatím nikdo nepozná. "Musíme se spolehnout na informace z trasy plynu," uvedl mluvčí české firmy RWE Transgas Martin Chalupský. Rusko dodávky plynu obnovuje poté, co s Ukrajinou podepsalo smlouvu o monitorování dodávek bez dodatků. - čtěte více o podpisu smlouvy
Jinou zprávu o tom, že plyn do Evropy již skutečně proudí, česká strana nedostane. V poslední době byla podle Chalupského mezi ruskou a naší stranou omezená komunikace. "Spoléháme se na veřejné zdroje a lidi v Moskvě nebo na trase," uvedl.
Ceny plynu by mohly klesnout
První dodávky plynu budou směřovat rovnou k zákazníkům. Dalšími dodávkami se doplní rezervy, ze kterých se spotřebovalo 800 milionů kubíků.
Odříznutí od ruského plynu by se podle Chalupského nemělo odrazit na zdražování zemního plynu. "Cena je nastavována na světových trzích. Naopak předpokládáme, že ve druhém kvartálu by ceny mohly klesnout."
Plyn neteče do Evropy šest dní. Kvůli rusko-ukrajinskému finančnímu sporu byly dodávky přes Ukrajinu nejdříve kráceny, později úplně přerušeny. Největší problémy to způsobilo v balkánských zemích, kde zůstaly domácnosti zcela bez tepla. - čtěte Kvůli plynu stojí automobilky, na Balkáně docházejí přímotopy
Slovensko zatím nebude spouštět reaktor
Citelně se přerušení dodávek dotklo také Slovenska. Zatímco Česká republika měla zásoby zhruba na 40 dní, Slovensko hovořilo o deseti. Vyhlásilo proto stav nouze, kdy průmysloví odběratelé se smluvně dohodnutým množstvím plynu nad 60 tisíc m3 museli snížit odběr na bezpečnostní minimum.
Někteří však dohodu plně nedodrželi. Kvůli tomu Slovensku hrozil energetický kolaps. Včera se problémy navíc zhoršily požárem v elektrárně Nováky, který vyřadil z provozu dva bloky. - čtěte Ve slovenské elektrárně hořelo, zemi hrozí výpadek proudu
Slovensko kvůli tomu uvažovalo o opětovném spuštění reaktoru v jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích. Zatím to však neučiní. Slovensko je podle premiéra Roberta Fica schopno udržet funkční stav přenosové soustavy. - čtěte Slovensko zatím nespustí jadernou elektrárnu v Bohunicích
Premiér Fico se kvůli problémům vydá do Moskvy.
