Plán navazuje na program finanční stabilizace za 700 miliard dolarů, z nichž již polovinu převážně k rekapitalizaci bank využila bývalá vláda George Bushe. Nové Obamově administrativě se ale využití peněz nelíbilo, a to hlavně kvůli nedostatečnému dohledu nad chováním bank a nad odměnami jejich manažerů.
Obama proto minulý týden nařídil limity na odměny nejvyšším šéfům firem, které využívají mimořádnou federální pomoc.
V Geithnerově plánu je však podle analytiků stále řada nejasností a slabých míst. Pro finanční trhy tak bylo ministrovo vystoupení spíše zklamáním.
Akcie na newyorské burze po zveřejnění plánu zrychlily pokles a Dow Jonesův index ztrácel přes tři procenta. Také kurz dolaru v reakci na plán oslabil vůči euru i jenu.
Banky se zbaví rizikových úvěrů
Klíčovou částí pozměněného programu, přejmenovaného na Plán finanční stability, bude založení určité formy "špatné banky" v podobě investičního fondu na bázi partnerství veřejného a soukromého sektoru. Fond dostane od vlády 100 miliard dolarů a bude vykupovat od finančních společností problematická "toxická" aktiva, která ochromují jejich bilance a znemožňují jim poskytovat nové úvěry.
"Nyní jsou poškozeny klíčové části našeho finančního systému. Místo aby urychloval oživení, pracuje finanční systém proti němu a to je nebezpečná dynamika, kterou musíme změnit," řekl Geithner.
Projekt "špatné banky" se bude opírat o partnerství se soukromým sektorem, takže objem peněz k vykupování špatných aktiv by měl být ve skutečnosti mnohem vyšší. Vláda počítá s tím, že bilance bank se s pomocí plánu podaří očistit od špatných aktiv v sumě až 500 miliard dolarů. Podle analytiků je však zamoření finančního sektoru rizikovými hypotečními a různě strukturovanými dluhopisy stále mnohem vyšší.
Analytici jsou z navrženého řešení zatím poněkud na rozpacích. "Přišli s něčím úplně novým. Nejsem si jistý, jak bude tento projekt veřejného a soukromého partnerství fungovat, mám o tom pochyby," řekl hlavní ekonom newyorské firmy Fact and Opinion Economics Robert Brusca. Podle něj jde v podstatě o návrat k původní myšlence předešlé vlády založit fond k vykupování špatných aktiv z finančního sektoru, k plánu, který byl později nahrazen rekapitalizací bank.
"Detaily jsou velmi vágní. Ani za takovou dobu nepřišli s něčím dostatečně konkrétním," stěžoval si Carl Lantz z newyorské pobočky Credit Suisse.
Investoři plánu nevěří
"Investoři chtějí jasnost, jednoduchost a rozhodnost. Tento plán vypadá spletitě, zmateně a nejasně," prohlásil prezident firmy Seacliff Capital James Ellman.
Naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek míní, že by toto řešení mělo pomoci, protože "toxická" aktiva způsobují ztráty bank a prohlubují jejich neochotu půjčovat peníze. "Toto opatření by mělo rozhýbat zamrzlé úvěrování a zmírnit a zkrátit tak recesi americké ekonomiky," řekl
Kromě pomoci bankám a finančním společnostem se plán zaměřuje na opětné rozpohybování půjček pro spotřebitele a firmy. Na podporu těchto úvěrů poskytne vláda z peněz schválených na podzim Kongresem dalších 100 miliard dolarů. Tyto peníze rozšíří již platný program centrální banky (Fed) a měly by zajistit úvěry v celkové sumě kolem bilionu dolarů.
Na další kapitálové injekce bankám je ze zbylých 350 miliard dolarů určeno 100 miliard. Zbylých 50 miliard dolarů Geithner použije k podpoře vlastníků domů, jimž hrozí propadnutí hypotéky a zabavení nemovitosti.
