Premiér dále hovořil o rusko-ukrajinském konfliktu, kvůli kterému byla Evropa na začátku ledna bez plynu z Ruska. Prohlásil, že hrozba přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy je permanentní a může nastat "klidně zítra". Podle něj obnovení dodávek vyřešilo krátkodobý výpadek, příčiny ale zůstávají.
Tématem dvoudenního summitu, který se bude konat dnes a zítra, by kromě snahy nalézt řešení energetické závislosti na Rusku měla být hlavně otázka, zda na oživení hospodářství Unie dát další miliardy eur.
"Nejenom my, ale i velká část Evropy se na to dívá poměrně nedůvěřivě," řekl k tomu Topolánek, který bude dnešnímu setkání unijních lídrů šéfovat.
Summit v PrazeŠpičky EU se sejdou 7. května v Praze a budou se věnovat otázkám zaměstnanosti. |
Unijní státy se loni v prosinci rozhodly do hospodářství "napumpovat" nejméně 200 miliard eur, tedy přes pět bilionů korun. Kromě toho však další stovky miliard eur poskytly na sanace bankovního sektoru.
Většina politiků Evropské unie nyní tvrdí, že více peněz daňových poplatníků už na pomoc skomírajícímu hospodářství dávat nechce.
"Jsem proti tomu, abychom my, Evropané, následovali americké přáni mít ještě masivnější plány obnovy. Udělali jsme, co bylo třeba," prohlásil lucemburský premiér a předseda zemí eurozóny Jean-Claude Juncker.
Podobně se vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, současný balíček pomoci je podle ní dostatečný.
"Už jsme udělali hodně," řekl švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Připomněl, že už nyní kvůli injekcím do ekonomik řada států ponořila do nadměrných deficitů, což jim bude do budoucna vytvářet nemálo problémů.
Šéf Evropské komise další pomoc vítá
Z některých stran, třeba ze Spojených států, zaznívají výzvy, aby Unie přistoupila k další vlně pomoci. Jako nedostatečný prosincový záchranný balíček EU před několika dny ohodnotil i nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Krugman.
Podle Topolánka se o nové pomoci Evropě bude diskutovat i na setkání nejvyspělejších ekonomik světa G20 počátkem dubna v Londýně.
I když velká část Evropy se na nové stimuly dívá rozpačitě, výjimkou je šéf Evropské komise José Barroso. Ten naopak ve středu řekl, že je potřeba ekonomiku podpořit dalšími penězi daňových poplatníků, pokud si to mohou země dovolit.
"Tohle bude fungovat a funguje to. Jestliže členské státy jsou v pozici, že mohou udělat víc, měly by to udělat," řekl šéf výkonného orgánu EU.
Peníze pro východní Evropu
Podle Topolánka nemá v Unii zvláštní finanční pomoc pro země východní Evropy podporu. Premiér prohlásil, že odmítne jakékoliv zmínky o případném záchranném balíku pro střední a východní Evropu v závěrečném dokumentu summitu.
"Není možné blokové uspořádání a taky to nikdo většinou nechce. A pokud se dostane některá země, ať už na východě nebo na západě, do problémů, tak hledáme a našli jsme mechanismy, jakým způsobem to řešit. Ale to blokové uspořádání je věc, kterou vlastně nikdo nepodporuje," uvedl premiér.
Zatím není ani jasné, jestli někdo na schůzce představitelů států Unie o zvláštní pomoc pro tyto země požádá. Na posledním mimořádném summitu na začátku března tak učinil maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, jehož země se potýká s vážnými problémy. Pro dvanáct zemí regionu chtěl 190 miliard eur. Podle diplomatických zdrojů se však nepředpokládá, že by někdo podobný požadavek zopakoval.
Česká diplomacie a Česká národní banka musely v posledních dnech vynaložit značné úsilí, aby světová média do problémových zemí střední a východní Evropy nezahrnovala i Českou republiku. Špatná reklama odrazovala investory a způsobila i propad koruny.
