Stát se tak snaží k odchodu přimět i cizince, kteří nemohli využít dobrovolných návratů spočívajících v proplacení letenky a uhrazení "kapesného" ve výši 500 eur a kteří často i bez vlastního zavinění skončili v ilegalitě.
Chce tak "zabít dvě mouchy jednou ranou" – omezit počet nelegálních imigrantů, což má snížit xenofobní nálady v Česku, a ušetřit si práci s vyhledáváním tisíců lidí a jejich drahou deportací.
Neziskové organizace to hodnotí jako dobrý krok, který zlepší špatné podmínky zahraničních dělníků, projekt by však chtěly rozšířit.
"Amnestie" na tři měsíce
"Termín zahájení není přesně určen, ale nejdříve se tříměsíční jednorázová a neopakovatelná akce může spustit 1. července," říká šéf azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.
Projekt může pomoci hlavně cizincům, kteří žijí bez potřebných papírů teprve krátkou dobu (do 6 měsíců), což jsou většinou dělníci, jež přišli kvůli krizi o místo a ztratili tak nárok na pobyt v zemi.
Kdyby pracovali dál načerno a chytila je cizinecká policie, vyhostila by je na pět let. Pokud se ve vymezené lhůtě přihlásí do projektu a uhradí si cestu zpět, budou se moci do Česka vrátit už za měsíc. Pokud peníze na cestu zpátky nenašetří, zaplatí ji český stát a prodlouží jim za to zákaz pobytu na tři měsíce.
"Je to dobrý krok a některým lidem pomůže," říká předseda Společnosti přátel Mongolska Jiří Šíma.
Plán se líbí také vietnamské studentce ze Svazu Vietnamsko-českých přátel Tran Thu Hien. "Je to skvělé, ale musí se to dostat více mezi lidi. Vietnamci neumějí česky a navíc se strašně bojí úřadů, takže by to chtělo intenzivnější propagaci, hodily by se například letáky ve vietnamštině," navrhuje.
Odborníci z neziskových organizací se však domnívají, že většina ilegálů program nevyužije. Projekt totiž u dlouhodobých nelegálů (žijících v ČR více než 5 let) počítá se zákazem pobytu až na tři roky, což je podle nich příliš tvrdá sankce, na kterou dobrovolně nepřistoupí.
"Obecně je to určitě pokrok, ale bylo by dobré, aby se délka vyhoštění ještě více zkrátila. Do projektu by se přihlásilo mnohem více lidí," domnívá se Tamara Akulašviliová z Poradny pro uprchlíky. Souhlasí s ní také právník Poradny pro občanství Pavel Čižinský. "Většina ilegálů je zde dlouhodobě, někdy i několik desítek let, a pro tyto lidi to bude strašně malá motivace," odhaduje.
Jiří Šíma zase upozorňuje na to, že projekt neřeší příčinu celého problému, která by měla spočívat v tvrdé regulaci a postihu nekalých personálních agentur. Má na mysli ty, které cizincům naslibovaly horentní výdělky, vzaly si od nich úplatky za vyřízení práce a pak se o ně přestaly starat a cizinci zde často žili v otrockých podmínkách.
"Připravujeme v tomto ohledu materiál, který by měl jít do vlády na konci srpna," říká Haišman.
