Poprvé od svého zvolení problémy otevřeně připustil starosta Detroitu Dave Bing. Listu Detroit Free Press řekl, že město má dluh 400 milionů dolarů (ještě nedávno to bylo o sto méně) a hrozí, že na podzim bude v kase chybět 20 až 25 milionů dolarů.
Detroit, který je jedním z největších průmyslových měst v USA, zasáhl letos mimo jiné krach obří automobilky General Motors. Ta do rozpočtu odváděla 3,5 procenta veškerých prostředků. - více čtěte Automobilka GM vyhlásila bankrot
Nejde ale jen o tento koncern. Problémy má Motown už dlouho a nový starosta si postěžoval, že v jeho hospodaření je nepořádek. Finanční krize pád velmi urychluje, letos v březnu dosáhla nezaměstnanost 22 procent, což je trojnásobek průměrné hodnoty ve Spojených státech.
Pád DetroituKdysi lidé do Motownu jezdili, aby zbohatli, nyní z města prchají. - více čtěte zde |
Starosta se situaci pokusí zachránit snižováním výdajů. Změny pocítí někteří z třinácti tisíc městských úředníků, na které nejsou peníze. Dodal, že už nemůže použít ani různé rozpočtové triky, které někdy pomáhají. V případě Detroitu už je vyčerpaly předchozí administrativy.
Městská rada se bude také zabývat tím, jaké služby omezí a požádá Kongres o pomoc při řešení svízelné finanční situace. V říjnu pak může požádat bankrotový soud o ochranu před věřiteli podle Kapitoly 9 Zákona o bankrotu.
Ve městě a jeho okolí se nachází čtyři tisíce továren, kolem kterých v minulosti vyrostla celá předměstí. Doby, kdy se v takové míře dařilo průmyslu, však skončily. Na některé obyvatele dolehly existenční a postupně se začaly vyprazdňovat přistěhovalecké čtvrtě na periferiích, které nyní připomínají ghetta. V současnosti žije v Detroitu třetina lidí v chudobě.
V Detroitu žije jeden milion obyvatel, během padesáti let se tento počet snížil téměř o polovinu. Dohromady s přilehlými oblastmi má město okolo pěti milionů lidí.
Prezident Barack Obama nedávno přišel s nápadem na zbourání celých čtvrtí průmyslových měst, která jsou opuštěná, a navíc stát stojí nemalé peníze. - čtěte Srovnejme se zemí části průmyslových měst, plánují Američané