Z jeho návrhu státního rozpočtu vyplývá, že chce na dávkách ušetřit 16 miliard korun. To je polovina z úspor, které ministr plánuje. Další desítky miliard chce získat na vyšších daních. Rozpočet včetně Janotova úsporného balíčku bude dnes večer projednávat vláda.
Přídavky na děti, příspěvek na péči či podporu v nezaměstnanosti pobírá dnes téměř každý druhý. Zdaleka nejde jen o lidi, kteří se bez pomoci státu neobejdou.
Podle Janoty je to neudržitelné. Vedle úspor na dávkách navrhuje také nezvyšovat důchody a zmrazit platby státu zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce (to jsou například důchodci a studenti). Celkem chce Janota zmenšit plánovaný schodek v rozpočtu z 230 na zhruba 160 miliard korun.
Kromě škrtů ve výdajích je ve hře i zvýšení některých daní. Tedy DPH, daně z alkoholu, cigaret a benzinu a také daně z převodu nemovitostí. Další peníze hodlá Janota získat od lidí s vysokými příjmy. Chce zvýšit strop na placení sociálního a zdravotního pojištění z 95 na 145 tisíc měsíčně. Lidé, kteří dobře vydělávají, tak odvedou státu o desítky tisíc ročně víc.
Podrobnosti, které sociální dávky by se měly škrtat, ministr financí Janota i ministr práce Petr Šimerka tají. Podle informací MF DNES bylo v původním návrhu například zpřísnění pravidel pro získání příspěvku na péči. Ten pobírá téměř 300 tisíc lidí a činí mezi dvěma a dvanácti tisíci korunami měsíčně. "Byla to jedna z variant, ale už v návrhu není," řekla Štěpánka Filipová z ministerstva práce. Méně lidí by mělo dostávat podporu v nezaměstnanosti.
Janotovy úspory, které by museli schválit v září poslanci, jsou pro politiky těžko stravitelné. "O balíčku se musí hlasovat pouze v celku. S jistým nesouhlasem a spíše státotvorně bych pro něj zvedl ruku," řekl předseda ODS Topolánek. Levice je ochotna přistoupit pouze na vyšší stropy, popřípadě na vyšší daň z nemovitosti.
Vyšší daně z nemovitostí a sociální odvody
Díru ve státním rozpočtu pomohou zaplnit bohatí lidé a majitelé nemovitostí. První skupina si připlatí na sociálním a zdravotním pojištění, zatímco druhé skupiny se týká vyšší daň z nemovitostí, případně z jejich převodu.
Jsou to zároveň jediné body z Janotova úsporného rozpočtového balíčku, na kterých se shodne pravice i levice a u nichž nehrozí, že rozhořčí velkou část voličů.
Zvýšení stropů na sociální a zdravotní pojištění ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné měsíční mzdy by se dotklo několika desítek tisíc lidí. Dosud se nemuselo odvádět pojistné z příjmů nad 94 tisíc měsíčně, teď by se hranice měla posunout na 145 tisíc. Janota by tak do rozpočtu získal 8,3 miliardy korun navíc.
"ČSSD navrhuje zvýšení stropů ve svém programu," souhlasí místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Daň z převodu nemovitostí navrhuje ministr zvýšit ze současných tří na pět procent. Získá tak 4,4 miliardy korun navíc.
"Daň z nemovitosti zvyšovat ano a také vyšší pojistné. Šestinásobek je minimum, ještě lépe je zcela bez stropů," uvedl Jiří Dolejš z KSČM.
Mirek Topolánek, předseda ODS, je na Janotův balíček včetně zvýšení odvodů a daní ochoten kývnout pouze jako na celek. O tom, se kterými daněmi by ODS v případě volebního vítězství hýbala, strana zatím opatrně mlčí.
Obce daně zvyšovat nechtějí
Zvýšení daně z nemovitosti na dvojnásobek nezachrání státní rozpočet, ale pomůže těm obecním. Kupodivu se vedení měst tento návrh nezamlouvá.
"Vždycky to bylo v pravomoci obcí a každá obec nejlépe ví, jestli může majitele nemovitostí na svém území takto zatížit," konstatoval místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.
Přestože samosprávy mohou daň z vlastního rozhodnutí zvyšovat až na pětinásobek, rozhodla o tom jen minimální část zastupitelstev. Například v Brně návrh na zdvojnásobení daně neprošel.
"Domnívám se, že je to pokus pana ministra vyhnout se tlaku měst a obcí, které po něm chtějí více peněz z rozpočtu," podotkl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.
Pokud však obce budou chtít zvýšit své příjmy, nic jiného jim stejně nezbude. Na půjčky dosáhnou jen s obtížemi a stát jim víc peněz než dosud z daní přerozdělit nemůže.
Navíc ani půjčování pro stát už nebude tak snadné. Stejně raketově jako naše zadlužení rostou i náklady na splácení státního dluhu. Jestliže loni jsme na úrocích odvedli 44 miliard, letos by to podle ministra Janoty mělo být 65 miliard a příští rok až osmdesát.
