Premiér Jan Fischer na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že balíček opatření, který by změnil některé zákony, vyžaduje ještě jedno kolo jednání. Šance na jeho přijetí podle Fischera ale stále existuje.
"Vláda i nadále projevuje vůli připravit balíček, který srazí schodek na 165 miliard," ujistil.
Kabinet chce balíček opatření předložit poslancům ještě před rozpuštěním Sněmovny. Pokud jej dolní komora neschválí, vláda ke 30. září navrhne rozpočet s rekordním schodkem 230 miliard korun.
Důchody zamrznou
Schválený rozpočet podle Fischera nepočítá s valorizací důchodů, pro kterou není ze zákona důvod. Ministr práce Petr Šimerka chce přesto o zvýšení penzí bojovat a vládě návrh na valorizaci předloží.
Zhruba tři miliardy navíc naopak získají policie a záchranné služby. Ministryně školství dostane dvě miliardy, stejná částka půjde i do rozpočtu ministerstva zemědělství.
Úsporná opatření, která by deficit srazila na požadovaných 165 miliard, mají na jedné straně zvýšit příjmy zhruba o 33 miliard a na druhé straně snížit výdaje o 38 miliard.
Šance na jejich přijetí jsou ale vzhledem k nadcházejícím volbám mizivé. Kriticky se k nim staví obě nejsilnější politické strany - ČSSD i ODS. Ministr financí Eduard Janota například navrhuje zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazby o jedno procento, nyní je to 9 a 19 procent.
Vyšší daně, nižší dávky
Mezi další Janotovy návrhy patří zdvojnásobení daně z nemovitosti a snížení příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv. Ministr plánuje také zvýšit spotřební daň nejen u benzinu a nafty, ale i u alkoholu a cigaret.
Dále ministerstvo navrhuje zvýšit úroveň, od které se už neplatí sociální a zdravotní pojištění, ze čtyřnásobku průměrné mzdy na šestinásobek. Hranice, kdy se už nebude platit pojistné, se tak dostane asi na 145 tisíc korun měsíční mzdy.
Vedle opatření na straně příjmů státní pokladny Janota počítá i se snížením výdajů. Ušetřit osm miliard chce zmrazením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Stagnovat mají platy ve státní správě a úspory se navrhují i u investic a výdajů ministerstev, čímž by se uspořilo 25 miliard.
Na mandatorních výdajích hodlá Janota ušetřit 16,4 miliardy. Škrtat by se mohlo na přídavcích na děti, nemocenských, mateřské i rodičovské a příspěvcích na sociální služby.
