Před dvěma měsíci dostal provozovatel menšího autoservisu v Brně Zdeněk Dvořák doporučený dopis. A v něm přihlašovací údaje k firemní datové schránce, přes kterou má komunikovat s úředníky.
Uvědoměle ji aktivoval a chtěl vyzkoušet. "Nebylo však s kým, zkoušel jsem hledat různé úřady, ale nikdo tam tehdy nebyl," popisuje Dvořák své zkušenosti se systémem, který má za necelý měsíc nahradit úřední korespondenci mezi firmami a úřady.
Od poloviny léta se přitom situace příliš nezměnila. Schránku si zatím aktivovala asi desetina firem a ještě mnohem méně úřadů. Podle ministra vnitra Martina Peciny hrozí, že na přelomu října a listopadu, kdy má elektronická komunikace s úřady začít fungovat naplno, systém zkolabuje.
 |
"Obáváme se jeho přetížení. Proto žádám všechny, aby neváhali a schránku si aktivovali," uvedl Pecina na fóru Invex na brněnském Výstavišti.
Systém by podle něho potřeboval na přípravu více času, ale odložit ostrý start nejde. Je stanoven zákonem, a ten není možné včas změnit.
Česká pošta, která bude systém datových schránek provozovat, rozeslala doteď přihlašovací údaje takřka třem stům tisícům firem. Do schránky se jich však zatím přihlásilo jen jedenatřicet tisíc.
"Předpokládám, že je to lenost a odkládání na poslední chvíli," doufá šéf České pošty Petr Sedláček.
Pokud by se totiž takové množství firem rozhodlo schránky bojkotovat, znamenalo by to obrovské problémy pro státní správu.
Pošta totiž 1. listopadu aktivuje schránky všem i bez jejich vědomí a úřady do nich začnou posílat zprávy. Ty se desátým dnem po odeslání považují za doručené a začínají běžet všechny náležitosti včetně lhůt.
Může se tak stát, že firma bez aktivní schránky nebude vědět o soudní obsílce, sdělení od úřadu práce či vyměřené dani od finančního úřadu. A nedozví se ani o případných upomínkách.
"Chci apelovat na všechny firmy, které si schránku nechtějí aktivovat, že tím vůbec komunikaci s úřady neoddálí. Naopak to pro ně může mít vážné právní následky," prohlásil ředitel sekce rozvoje služeb a eGovernmentu České pošty Petr Stiegler.
Jenže zrovna úřady, které by měly jít firmám příkladem, jsou na tom ještě hůř. Z více než sedmi tisíc si jich schránku aktivovalo jen 431.
A v některých případech už je jasné, že jejich schránky ani naplno fungovat nebudou. Bude se to týkat například většiny soudů. Jejich agenda přitom tvoří podle Sedláčka asi 40 procent obálek "s pruhem".
Nepřipravené soudy sice budou rozesílat obsílky přes datovou schránku, ale nebude fungovat jejich vnitřní systém. V praxi to po 1. listopadu bude vypadat tak, že pracovník soudu oskenuje papírový dopis a pošle jej do schránky firmě.
A naopak – když dostane do své datové schránky dopis od firmy, vytiskne jej na papír a předá úředníkovi. "Nepovažuju to za tragédii, ale nějakou dobu to tak může fungovat," řekl Pecina.
Kdyby soud poslal "papírový" dopis místo datové zprávy, může jej adresát žalovat. Podle expertů to reálně hrozí. "Předpokládám, že se kvůli tomu vynoří hromada sporů," říká László Hajnal z ministerstva vnitra.
Část firem nelze dohledat
Pětadvacet dnů před ostrým startem řeší navíc tvůrci systému ještě jeden velký problém. Desítky tisíc firem zatím nemají přihlašovací údaje, protože se jim je nepodařilo doručit.
Obálek s přihlašovacími údaji se poště vrátilo téměř 50 tisíc, dalších 128 tisíc ještě leží uloženo na poště.
Valnou většinu z nich tvoří mrtvé firmy, které reálně neexistují.
"Přesto pošleme další přístupové údaje na adresy trvalého bydliště statutárních zástupců," odhaluje další postup Stiegler. Odhadl, že doručit se nepodaří asi patnáct tisíc obálek s přihlašovacími daty.
Za problém může neaktuální obchodní rejstřík, ze kterého pošta údaje čerpala. Některé údaje jsou zastaralé, v dalších jsou chyby.
Pošta dokonce zřizuje speciální oddělení, které bude tyto případy řešit. V Praze na Jindřišské ulici bude nevyzvednuté obálky schraňovat a podnikatelé si je tam budou moci vyzvednout.
