Britové a Nizozemci přišli o vklady v islandských bankách v hodnotě šesti miliard dolarů, tedy asi 110 miliard korun. To je asi polovina celého hrubého domácího produktu země a suma srovnatelná s reparacemi uvalenými na Německo po první světové válce, které zde tehdy vyvolaly rozvrat ekonomiky a hyperinflaci.
V úterý odmítl prezident Ólafur Grímsson podepsat zákon, podle něhož by Island postupně vrátil vládám Británie a Nizozemska všechny peníze, jimiž předloni kompenzovaly svým občanům ztrátu vkladů u Icesave, internetové pobočky přední islandské banky Landsbanki. O celé věci tak rozhodne příští měsíc lidové referendum. - čtěte KOMENTÁŘ: Když jde do tuhého, solidarita jde stranou
Odmítnutý zákon měl zavést do praxe mezistátní dohodu, kterou podle Gissurarsona vnutila zemi především Británie. Ta na podzim 2008, kdy vrcholila globální finanční krize, využila pozici Londýna jako světového finančního centra, aby Island finančně izolovala a vyvinula na jeho malou ekonomiku dusivý tlak.
Britové zařadili islandské banky mezi teroristy
Britská vláda, připomíná Gissurarson, dokonce dočasně zařadila vládní finanční instituce Islandu, svého spojence v NATO, na oficiální seznam teroristických organizací, aby měla záminku k obstavení islandských aktiv.
Britové také na Island poštvali Mezinárodní měnový fond, jako by to byl lovec zločinců. Fond to sice usilovně popírá, podle Gissurarsona však byla jeho finanční pomoc Islandu podmíněna právě vyplacením Britů a Holanďanů.
Prezident svým krokem pouze reagoval na ostrý masový odpor Islanďanů proti dohodě o vyplacení peněz. Prvním důvodem tohoto odporu je podle Gissurarsona fakt, že plánovaná náhrada je na poměry Islandu zcela enormní.
