Praha se v porovnání s více než 270 oblastmi dostala na páté místo. První příčku v prestižním žebříčku obsadil vnitřní Londýn, na druhé se umístil Lucemburk, Brusel skončil na třetím místě a Hamburk na čtvrtém.
Praha byla také jediným regionem z Česka, který překonal ve statistikách evropský průměr. Zbytek z osmi českých regionů s výjimkou Středních Čech (tedy Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko) naopak spadá do nejchudší kategorie pod 75 procent unijního průměru.
| Jak bohaté jsou české regiony* | |
| Průměr EU 27 | 100 |
| Česko | 80,1 |
| Praha | 171,8 |
| Střední Čechy | 75,2 |
| Jihovýchod | 71,7 |
| Jihozápad | 71,1 |
| Moravskoslezsko | 67,5 |
| Severovýchod | 65,9 |
| Střední Morava | 62,3 |
| Severozápad | 61,7 |
| Zdroj: Eurostat, * přepočet HDP na hlavu v porovnání s evropským průměrem v % | |
Nejhůře z celé Evropské unie dopadli postkomunističtí členové Evropské unie. Dvacet nejchudších regionů leží v Bulharsku, Rumunsku, Polsku a Maďarsku.
Naopak dvacítce nejbohatších oblastí dominují regiony z Německa, Nizozemska, Británie či Dánska. Vedle Prahy se mezi ně ale dostal také Bratislavský kraj, který obsadil dvanáctou příčku.
Celkem je pak pod hranicí 75 procent 66 unijních regionů. Třeba v Polsku jich je 15, v Rumunsku a Řecku po sedmi a šest jich kromě České republiky mají i Bulharsko s Maďarskem.
Statistici nicméně také podotkli, že jejich údaje mohou být v některých případech hodně ovlivněné dojížděním. Lidé, kteří do regionů dojíždějí, přispívají k tamnímu hospodářskému růstu, avšak nepočítají se do místních obyvatel. "Výsledkem je, že HDP na obyvatele se zdá být v těchto regionech nadhodnocené," píše se ve zprávě Eurostatu.
