Odborníci v materiálu posuzovali většinu významných silnic a železnic, které se v poslední době dokončily, jsou právě ve výstavbě, nebo se teprve plánují.
Rozsáhlá studie nazvaná SESTRA (SEktorová STRAtegie dopravy) hodnotila české dopravní stavby podle různých kritérií. Například jak zapadají do evropské sítě, jak zlepší dopravní obslužnost regionu nebo jak přispějí ke snížení nehodovosti.
Čím více přidělených bodů, tím je stavba důležitější. Jako nejpřínosnější přitom hodnotí analýza paradoxně projekty, které stát ještě nestaví.
U silnic je to například komunikace kolem průmyslové zóny v Nošovicích, hned za ní je dokončení dálnice D11 do Hradce Králové.
Naopak řadu silnic, především různých přeložek nebo obchvatů, které se už začaly často i stavět, studie posuzuje jako nepříliš prospěšné. Špatné hodnocení má například velká část chystaných úseků rychlostní silnice mezi Prahou a Karlovými Vary i úseky rychlostní silnice z Prahy do Chomutova.
Stát ovšem už nemůže příliš ovlivnit osud málo prospěšných staveb, které jsou dostavěné nebo těsně před dokončením. "Řada těchto staveb je dokončena z devadesáti procent a při této setrvačnosti je nemá smysl zastavovat," přiznává generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jiří Švorc.
Užitečné silnice nemají povolení
Řada staveb navíc nevznikla kvůli tomu, že dosud nemá ani povolení. To je případ dálnice D3, u níž ve studii autoři uvádějí jako mnohem důležitější dokončení úseku mezi Benešovem a Táborem než již budovanou dálnici mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Na povoleních vázne také severní část Pražského okruhu, který patří podle studie k jedněm z nejužitečnějších.
Naopak mezi nepříliš přínosné patří podle studie některé úseky, jejichž výstavbu pozastavil či odložil ministr dopravy Vít Bárta. Možná navždy.
"Je teď čas vyhodnotit, zda jsou skutečně potřeba," uvedl Švorc. Stát už také začíná pracovat na nové koncepci, která ukáže, jaké silnice a železnice by měl stavět.
Ještě větší nepoměry mezi potřebnými a nepotřebnými stavbami jsou na železnici.
Jako třetí nejužitečnější úsek hodnotí analýza tunel na trati mezi Prahou a Berounem, na který však nejsou peníze. Podobně kladné hodnocení získalo třeba zdvojkolejnění trati z Blažovic do Přerova nebo modernizace úseku z Českého Těšína do Dětmarovic u Karviné.
Elektrizace na hranice: zbytečné
Na chvostu žebříčku naopak končí například miliardová elektrizace trati ze Znojma na hranici s Rakouskem nebo z Letohradu na hranici s Polskem.
Jako nepříliš prospěšnou vnímá studie také modernizaci tratě z Českých Velenic do Českých Budějovic nebo do Veselí nad Lužnicí. Zajímavé je, že řadu zbytečnějších zakázek staví firma Viamont DSP, která patřila dřívějšímu ministrovi dopravy Aleši Řebíčkovi.
Studie vznikla na popud Evropské unie, která české dopravní stavby podporuje desítkami miliard korun ročně. "Chtěli, abychom měli v ruce strategický dokument. S touto analýzou se musí dál pracovat," vysvětluje šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustav Slamečka. Autorem studie je PricewaterhouseCoopers. Stát se studií příliš nechlubí, rozsáhlý, téměř dvousetstránkový, materiál visí alespoň na stránkách Operačního programu dopravy, z něhož se u nás silnice a železnice intenzivně financují.
Materiál má však i své kritiky. Například podle prezidenta Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslava Vyky vznikal narychlo a použitá kritéria nejsou ideální.
"U jednotlivých dopravních staveb se přednostně zohledňuje to, zda leží na transevropské síti pro mezinárodní dopravu, a stav přípravy či rozestavěnosti staveb před jejich dopravní potřebností," tvrdí Vyka.
Prioritou by podle něj mělo být vybudování rychlostní silnice z Hradce Králové do Olomouce. "Studie ale dospěla k názoru, že je důležitější rychlostní silnice R3 z Českých Budějovic do Rakouska nebo R49 ze Zlína na Slovensko," kritizuje Vyka.
Naopak Jiří Petrák z poradenské společnosti Mott MacDonald vznik takového dokumentu vítá. "Nemělo by se stavět jen podle toho, co chtějí politici, ale co je skutečně potřeba," připomíná Petrák.
