Ministerstvo financí vyjednává s Kajmanskými ostrovy, Bermudami, Bahamami, ostrovy Guernsey, Jersey a Man a dalšími státy s výhodným či žádným zdaněním zisků. Že se zatím nepodařilo dotáhnout jednání do konce vysvětluje tím, že daňové ráje jako Lichtenštejnsko nebo Monako uzavírají smlouvy jen s prvními dvanácti zájemci, pak jejich ochota klesá na bod mrazu.
Dvanáct je minimum, aby země přestala být považována za daňový ráj a byla smazána z tzv. černé listiny OECD. "Šance uzavřít smlouvu jako třináctý je mizivá. Větší šance je s klasickými ráji – Man, Guernsey, Jersey, spíše než s Lichtenštejnskem a Rakouskem," přiznal před nedávnem v rozhovoru pro MF DNES šéf české daňové správy Jan Knížek.
Ten říká, že Česko do konce roku podepíše smlouvy s několika daňovými ráji, ale hlavní vlna má přijít v březnu příštího roku.
Daňové rájeCo je daňový ráj Příklady daňových rájů Příklady českých firem s vlastníky v daňových rájích |
Podle Owense jsme nicméně zaspali. "Česká republika byla poněkud pomalá se započetím tohoto procesu," uvedl během summitu G20 v Soulu. Podle něj je číslo dvanáct, na které se úředníci odvolávají, jen určitý práh. "I pak musí být daňové ráje připraveny vyhovět žádostem od dalších partnerů, kteří mají důvodné podezření, že se tam jejich rezidenti schovávají před zdaněním doma," dodal Owens.
Na základě smluv se má stát dozvědět, v čem firma spoluvlastněná českým občanem podniká, kolik má český vlastník na kontě a kam z něj peníze posílá. Informace o občanech se nevyměňují automaticky, země se na konkrétní osobu musí dotázat. Kdyby ráje vyjednávat odmítly, může se Česko obrátit na OECD a odmítač pak má u této organizace "černý puntík".
Vynucovací nástroje drží v rukou někdo jiný. Před rokem a půl se na summitu G20 v Londýně hovořilo o tom, že nespolupracující země ztratí nárok na mezinárodní finanční pomoc od MMF. V době těžce zkoušených rozpočtů si navíc státy ty, kteří se vyhýbají daním, hlídají samy. Kupují ukradená data o bankovních účtech ve Švýcarsku a Američané hrozí tamním bankám trestním stíháním, pokud jim data nedají. Němci a Britové minulý měsíc předjednali se Švýcarskem srážkovou daň za vklady svých občanů v tamních bankách.
Už dnes funguje mezi zeměmi EU a čtrnáctkou rájů dohoda o zdanění úroků z vkladů cizinců – platí to pro Lichtenštejnsko, Monako či Belgii. Srazí 20 procent a peníze pak posílají souhrnně a anonymně do zemí, kde vlastník účtu sídlí.
"Přitom to tam vůbec nemusí náležet, může jít o peníze, které se vydělaly v úplně jiném státě," poznamenává Knížek.
Srážková daň se má příští rok zvednout na 35 procent, nechat peníze ležet v cizině se tak nevyplatí.
Černá listina zemí, které nemají uzavřenou jedinou smlouvu o výměně informací nebo o zamezení dvojího zdanění, se mezitím vyprázdnila. Přesunuly se do šedé zóny a o výměně informací vyjednávají. "V závěru nás mnohem víc zajímá uvedení smluv do praxe než jejich podepsání," upozorňuje Owens.
OECD označuje současné tažení proti rájům za největší posun v posledních padesáti letech. "Vstupujeme do éry, kdy bankovní tajemství už nechrání ty, kteří se vyhýbají daním," říká Owens.
