Na setkání ministrů financí Vicenová zastupovala ministra Miroslava Kalouska, který kvůli nepřízni počasí do Bruselu nedorazil. "Dodnes se už přihlásily všechny země, které stojí mimo eurozónu včetně Británie a Švédska," dodala. Co to znamená? Všichni chtějí být u jednání o pravidlech eurozóny, protože se budou týkat všech států.
"Budeme informováni o všech krocích a předpokládám, že budeme zváni i na jednání. Nebudeme mít právo veta, ale je důležité u toho být, naše ekonomiky jsou propojeny," vysvětlila Vicenová.
Zachraňovat nebudeme
S tím, že bychom se v budoucnu měli podílet na záchraně eura, tedy na Evropském stabilizačním mechanismu, však dnes nikdo nepočítá. Výjimku by mohlo tvořit jen případné poskytnutí záruk, tedy ručení Česka za úvěry jiné země.
Evropští ministři totiž přiznávají, že krize zdaleka není za námi. Italský ministr hospodářství Giulio Tremonti přirovnal nedávno situaci k bojové počítačové hře: utnete jedné bestii hlavu a vynoří se nová. I proto nynější tříletý záchranný mechanismus v obrovské výši 440 miliard eur budí obavy, že nebude stačit.
Ačkoliv se z něj zatím vyčerpala jen malá část na půjčky Irsku, ve chvíli, kdy by šlo ke dnu Portugalsko a s ním i čtvrtá největší ekonomika Unie Španělsko (či Itálie a Belgie), peníze by přestaly stačit. Předseda Evropské komise José Barroso proto vyzval členské země, ať tříletý balík navýší. Tomu se zatím vehementně brání bohaté Německo. Narůstá tak pnutí mezi hlavní evropskou institucí – Komisí – a největším eurostátem.
Přitom průzkum poradenské společnosti Ernst & Young mezi německými bankéři skončil skepticky. Půlka z nich si myslí, že v dohledné době některá další z evropských zemí bude čelit potížím se splácením dluhu, a tedy bankrotu.
"Tahle debata nehoří"
Přesto se během úterního jednání ministři shodli, že navyšování prozatímního tříletého balíku se nyní neuskuteční. Podle zákulisních informací o tom ovšem státníci debatovali dlouhé čtyři hodiny. "Nynější vývoj na trzích, díkybohu, ukazuje, že tahle debata nehoří," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Neví se ještě, jak bude nový stálý mechanismus fungovat. Platit by měl začít už v půlce roku 2013, ale do té doby ho musí schválit všechny země. Kvůli záchrannému eurovalu bude nutné změnit i část Lisabonské smlouvy. Mění se ovšem mnoho dalšího. Vládám začne do sestavování rozpočtů stále hlasitěji mluvit Brusel. Už nyní vyzývá eurokomisař přes měnové otázky Olli Rehn, aby každá země radikálně přitvrdila úsporná opatření.
Ministři včera navíc oznámili, že konečně zpřísní takzvané zátěžové testy bank, které budou známy na podzim. V hodnocení bank se více zohlední i jejich likvidita a rizika zemí, v nichž podnikají. České banky dopadly v loňských testech dobře.
