Poslanci buď nyní schválí pozměňovací návrhy, které vznesl senátor Petr Pakosta (ODS), nebo ji prosadí v původním znění.
Podle novely mělo platit, že plátce daně si může započíst zaplacenou daň až v okamžiku, kdy dostane daňový doklad. Pokud by například dostal zboží 31. prosince, ale daňový doklad až 5. ledna následujícího roku, musel by odpočet uplatňovat až v aktuálním zdaňovacím období, tedy v lednu nebo případně prvním čtvrtletí, řekl Pakosta.
Jeho návrh znamená návrat k původní praxi, kdy se odpočet bude vztahovat k období, v němž se transakce odehrála. V uvedeném případě by se tedy daň vztahovala k prosincovému období, případně poslednímu čtvrtletí roku.
Novela má omezit daňové podvody
V rámci boje proti daňovým únikům zavádí norma princip ručení za nezaplacenou daň. Jde o situaci, kdy kupující odebere zboží, zaplatí za něj sjednanou cenu včetně daně, ale prodávající už ji neodvede státu.
Na kupujícího dopadne povinnost ručit za daň v případě, kdy dopředu věděl, že prodejce daň státu neodvede, že se úmyslně dostane do takové situace, kdy ji nebude moc zaplatit, nebo že si chce daň zkrátit, což bude dokazovat finanční úřad.
ČSSD se návrh při projednávání ve Sněmovně nelíbil. Obávali se dopadu na podnikatele. Ministr financí Miroslav Kalousek dnes ale opakovaně ujišťoval, že toto opatření nelze k šikanování podnikatelů zneužít. Zdůvodnil to právě tím, že důkazní břemeno ponese finanční úřad a nikoli poplatník.
Podle Kalouska jde o jeden z mála nástrojů, který vláda v boji s úniky na DPH má a že riziko jeho zneužití prý neexistuje. Stát podle něj nyní kvůli únikům ročně přichází až o osm miliard korun.
Pakosta však upozornil na některá rizika. Jako příklad uvedl situaci, kdy podvodný prodejce prodá zboží deseti zákazníkům, poté úmyslně zkrachuje a daň neodvede. Není podle něj jasné, jak budou tito kupující za daň ručit, zda všichni poměrnou částí, nebo ji zaplatí jen jeden z nich. Posteskl si, že to bude zřejmě ten z nich, kdo si najme nejslabšího daňového poradce.
