Během nedávné státní návštěvy čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa v USA na něj americký prezident Barack Obama činil nátlak ohledně lidských práv. Kdyby se ovšem ptal na šíření demokracie v Číně, možná by ho překvapilo, co by se mohl doslechnout.
V září 2010 přednesl Chu v Hongkongu projev, v němž vyzval k novému myšlení v oblasti čínské demokracie. Doslova prohlásil: "Je zapotřebí… uspořádat demokratické volby podle zákona, mít demokratický rozhodovací proces, demokratické řízení i demokratický dohled, zabezpečit právo lidí vědět, participovat, vyjadřovat se a dohlížet."
Plánovaná čínská megapole, která by se stala největším městem světa.
Zvláštní zóna, zvláštní prohlášení
Slova Chu Ťin-tchaa byla jen rozvedením dřívějších poznámek čínského premiéra Wen Ťia-paa pronesených v Šen-čenu, pobřežním městě a zvláštní ekonomické zóně, kde započala čínská hospodářská revoluce. Wen prohlásil, že politické reformy včetně poskytnutí příležitosti občanům kritizovat a monitorovat vládu jsou nezbytné k udržení závratného hospodářského růstu Číny. V opačném případě, uvedl premiér, budou ekonomické zisky země ztraceny.
Wenovy poznámky vedly ke spekulacím, že Šen-čen, který udal tempo hospodářského rozvoje Číny, by se brzy mohl stát "zvláštní politickou zónou". Experti na Čínu poznamenali, že dalším krokem by mohly být přímé volby šéfů šesti okrsků této zvláštní ekonomické zóny.
Většinu ne-Číňanů by překvapilo zjištění, že Čína již dnes organizuje více voleb než kterákoliv jiná země na světě. Na základě Organického zákona o vesnických výborech se v každé z přibližně milionu čínských vesnic, v nichž žije zhruba 600 milionů voličů, konají jednou za tři roky místní volby.
Vlajka USA a Číny
Kritikové se ušklíbají, že tyto volby jsou zmanipulované místními představiteli komunistické strany. Podle výzkumu Roberta Benewicka, profesora Sussexské univerzity v Anglii, jsou však vesnické volby stále konkurenčnější, se stále vyšším počtem nezávislých kandidátů a se stále vyšší mírou využívání tajného hlasování. V případě voleb, které byly skutečně konkurenční, nalezli vědci podle svého tvrzení důkazy o pozitivních dopadech takového průběhu.
Například ekonom Jao Jang ve studii posuzující 40 vesnic v průběhu šestnácti let zjistil, že zavedení institutu voleb vedlo ke zvýšení výdajů na veřejné služby o dvacet procent při současném snížení výdajů na "administrativní náklady" – což je byrokratický výraz pro korupci – o osmnáct procent. Wen navíc naznačil, že vesnické volby by se během příštích několika let mohly rozšířit i na druhou nejvyšší státní úroveň – okresní samosprávy.
Obama s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem
Konkurence uvnitř partaje
Skromné čínské experimenty s místními volbami navíc doplňuje uplatňování "deliberativní demokracie". Ta mívá formu jednání městských rad s využitím nejmodernější techniky. Čínští představitelé si najali profesora Stanfordovy univerzity Jamese Fishkina, aby sestavil reprezentativní vzorek občanů města Ce-kuo, kteří pak měli pomocí dotykových hlasovacích zařízení a handheldů rozhodnout, jakým způsobem by mělo město utratit rozpočet na veřejné práce v objemu šesti milionů dolarů. Metoda z Ce-kua byla označena za nesmírně úspěšnou a napodobována v dalších koutech Číny.
Prezident Chu prý dopřává sluchu profesoru Jü Kche-pchingovi, vlivnému komunistickému činiteli a autorovi prominentní knihy s názvem Demokracie je dobrá věc. Profesor Jü a další postrkávají demokracii kupředu přímo uvnitř samotné komunistické strany. Už se konaly konkurenční volby na nižší stranické posty, přičemž v případě hlasování do provinčních a celostátních stranických shromáždění bylo na kandidátních listinách o 15-30 procent více kandidátů než volných míst.
A protože má Komunistická strana Číny 73 milionů členů, skýtá takový "demokratický předvoj" obrovský potenciál. Pokud se vnitřní volby všeobecně rozšíří, mohly by se linie ideologického nesouhlasu uvnitř elitních kruhů zřetelněji vykreslit, což by mohlo dále povzbudit volání po nějakém typu reprezentativní institucionální struktury. Rychlé změny v Číně už dnes vyústily v souboj myšlenek, v konfrontaci pobřežních území a velkých měst s venkovem a vnitrozemskými provinciemi a ve střet bohatých proti chudým.
Vyplní se slova Tenga Siaoa-pchinga?
Je samozřejmě nepravděpodobné, že čínská demokracie bude při dalším vývoji napodobovat západní model. Konfuciánstvím inspirovaní intelektuálové jako například Ťiang Čching představili novátorský návrh na trojkomorový zákonodárný sbor. Zákonodárci v jedné komoře by se vybírali na základě zásluh a schopností, zatímco ve zbylých dvou komorách na základě nějakého typu voleb. Jedna volená komora by mohla být vyhrazena pouze pro členy komunistické strany a druhá pro zástupce lidu volené obyčejnými Číňany.
Tento trojkomorový zákonodárný orgán, domnívají se jeho zastánci, by lépe zajistil, aby politická rozhodnutí dělali vzdělanější a osvícenější zástupci, čímž by se předešlo křiklavému populismu ze strany politických uskupení volených v západním stylu.
Socha Konfucia na Náměstí nebeského klidu v Pekingu
Je fascinující představit si, jak Čína podstupuje nějaký typ novátorského demokratického experimentu, v jehož rámci kombinuje trojkomorový systém s metodami deliberativní demokracie, aby nakonec ukovala novou dělbu moci – a tím i nový typ politické zodpovědnosti.
Někdejší nejvyšší čínský představitel Teng Siao-pching se nechal v roce 1987 slyšet, že za padesát let se v zemi budou konat celostátní volby. Čínská demokratická trajektorie nevyvolává příliš hlasitý ohlas, ale možná nakonec naplní Tengův slib ještě před plánovaným termínem.
Čínská balistická střela DF-21C na pekingském náměstí Nebeského klidu. (2009)
Nejnovější kniha Stevena Hilla nese název Europe's Promise: Why the European Way is the Best Hope in an Insecure Age (Příslib Evropy: Proč je evropská cesta největší nadějí v nejisté době). A autorovi více ZDE.
Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka; titulek, perex a mezititulky jsou redakční.
