Psal se rok 2004 a akcionáři Sazky rozhodují o stavbě obří multifunkční haly v pražské Libni. Osm bez řečí podepisuje, jeden však váhá.
Sdružení sportovních svazů - dřívější Svazarm, které ovládá asi 3,5 procenta Sazky, podepsat nechtělo. Bálo se, že výstavba a následné financování haly mu ukrojí peníze, které ze Sazky plynou. Tato obava se v následujících letech více než potvrdila.
Na podzim 2004 už však věci žily svým životem, tlak na výstavbu arény byl příliš velký. Jenže podepsat museli všichni, aby se mohlo začít stavět. Tehdejší šéf ČSTV, největšího akcionáře Sazky, Vladimír Srb se zaručil, že pokud hala z výtěžku pro akcionáře ukrojí více, rozdíl sám ČSTV doplatí.
V prvním roce 400 tisíc, pak už nic...
Podmínkou stavby libeňské haly tak bylo, že rozdělovaný výtěžek pro akcionáře neklesne pod jednu miliardu. Při majetkovém podílu 3,5 procenta v případě Sdružení sportovních svazů jde o roční odvod více než 35 milionů korun.
Dokument o záruce doplacení rozdílu má MF DNES k dispozici, podepsaní pod ním jsou tehdejší šéf ČSTV Vladimír Srb, jeho místopředseda a současný šéf ČSTV Pavel Kořan a Zdeněk Ertl, dlouholetý předseda Sdružení sportovních svazů.
Od té doby se také z Ertla stal v rámci Sazky kacíř a vyhnanec. Ač statutární zástupce pátého největšího akcionáře neseděl nikdy v žádném orgánu Sazky. Zapovězena mu byla třeba dozorčí rada. "Bylo mi řečeno, že tam nemůžu, protože podnikám. Což ostatní také. Ale později jsem tam sám nechtěl," říká k tomu Zdeněk Ertl.
"V prvním roce nám doplatili rozdíl asi 400 tisíc, od té doby už nic, porušili naši dohodu, pak jsme to zažalovali," říká.
Zástupci ČSTV to však vidí jinak. Později dohodu zpochybnili mimo jiné tím, že snížení výtěžku pro akcionáře nebylo způsobeno financováním haly, ale zrušením výjimky DPH pro Sazku od roku 2005. Smlouva také podle vedení ČSTV nebyla sjednána za standardních podmínek.
"Od začátku tvrdím, že tato dohoda byla vynucená a sjednána v tísni a za výrazně nevýhodných podmínek. Je to problém všech akcionářů, tak by se to mělo také se všemi řešit," říká současný šéf ČSTV Pavel Kořan. K přerušení sporu došlo v závěru roku 2009, kdy Sazka chtěla smír i kvůli přípravám na jednání s bankami o klubovém financování. Za dočasné přerušení sporu Ertl a jeho organizace od Sazky získali pět milionů korun.
Ertl: Vezmeme si horská střediska
Nyní se však celý spor rozjíždí znovu. Celkem za pět let, kdy byl inkasovaný výtěžek Sdružení sportovních svazů vždy nižší než domluvená suma, dnes žádá po ČSTV celkem přes 80 milionů korun.
Sám Zdeněk Ertl nešetří sebevědomím a optimismem. "Máme na to řadu právních výkladů, všichni náš nárok potvrzují," tvrdí Ertl. Podle něj pak bude jedinou cestou exekuce majetku ČSTV.
"Je zřejmé, že ČSTV asi nebude schopno zaplatit. Případně se určitě spokojíme s majetkovými podíly v horských areálech," říká s dávkou sarkasmu Ertl. Naráží na to, že nejcennějším majetkem a zdrojem příjmů ČSTV jsou majetkové podíly v tuzemských horských střediscích jako třeba ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou či Harrachově.
Takový scénář si však šéf Českého svazu tělesné výchovy nepřipouští. "Toho se nebojíme. V případě soudního sporu věřím, že nás soud tohoto závazku zbaví," říká Pavel Kořan.
