Kdo je na tom lépe, zaměstnanec, nebo živnostník?
Argumenty živnostníků
V Česku se často setkáte s názorem, že díky vysokým výdajovým paušálům je výhodnější být živnostníkem než zaměstnancem. S touto obecnou představou však zástupci živnostníků nesouhlasí a naopak upozorňují na to, že zaměstnanci v Česku mají poměrně výsadní postavení, zejména z hlediska jistot plynoucích ze zákoníku práce.
"Zaměstnanec přijde do práce, musí mít připravenou práci včetně pracovních pomůcek. Pokud tomu tak není, je to problém zaměstnavatele a zaměstnanci přesto mzda běží. Živnostník si naopak musí práci sám sehnat, tu provést, vyfakturovat, případně zaplacení vymáhat, sledovat konkurenci, marketing, k tomu aktualizovat znalosti všech předpisů a legislativy," shrnuje ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Za typický příklad nevyváženosti považuje také to, že živnostník nemá nárok na placenou dovolenou, na přestávky v práci, na stravenky a ani v případě nemoci od 4. do 21.dne nedostává náhradu mzdy, zatímco svým zaměstnancům tuto náhradu vyplatit musí.
Kdo odpovídáZástupci živnostníků: Pavla Břečková - členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), vedoucí katedry Managementu VŠFS Eva Svobodová - generální ředitelka AMSP ČR Zástupci zaměstnanců: Hana Čornejová - vedoucí Sociálně ekonomického oddělení ČMKOS Hana Popelková - Sociálně ekonomické oddělení ČMKOS Petr Pelech - vedoucí Finančního oddělení ČMKOS |
Argumenty zaměstnanců
Zástupcům zaměstnanců z řad odborů vadí hlavně dlouhodobé snižování daní a odvodů pro živnostníky.
"Přesto nově ministerstvem financí zveřejněný návrh daňové reformy počítá s dalším výrazným snížením daní a opět pouze pro nejvyšší příjmové skupiny, živnostníky a firmy," upozorňují zástupci zaměstnanců.
Ministerstvo financí totiž u živnostníků navrhuje razantní redukci sazeb pojistného na sociální a zdravotní pojištění (sociální pojištění ze současných 29,2 procent na 6,5 procent, zdravotní pojištění ze současných 13,5 procent na 6,5 procent).
Zaměstnancům se má naopak zvýšit odvod na zdravotní pojištění o dvě procenta a ruší se i osvobození od daně a pojistného u části benefitů.
Zaměstnanci i živnostníci si zaplatí nemocenské pojištění. V případě nemoci však zaměstnanci v současné době dostanou náhradu mzdy už po třech dnech, ale živnostníci až nemocenské dávky po 21 dnech. Jaký je váš názor na tuto situaci?
Argumenty živnostníků
Hlavní problém spatřují podnikatelé v tom, že tzv. náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel svým nemocným zaměstnancům od 4. do 21. dne nemoci. Nemocný živnostník má smůlu, prvních 21 dní nemoci žádné peníze nedostane.
"Tuto záležitost lze vnímat jako téměř diskriminační," shrnuje členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková. Podle ní by měl stát živnostníkům umožnit alespoň nákladový odečet vyplacené náhrady mzdy, případně zúčtování oproti odvodům na sociální pojištění, jehož je nemocenská součástí.
"Systém však takto v současnosti nefunguje a vytváří tak evidentní sociální nerovnost," uzavírá Břečková.
Argumenty zaměstnanců
Sami zástupci zaměstnanců uvedli, že nesouhlasili se zavedením náhrady mzdy a s nastolením rozdílného přístupu k zaměstnancům a živnostníkům. Dodávají ale, že i když se zaměstnavatelům zvýšily náklady kvůli vyplácené náhradě mzdy nemocným zaměstnancům, zároveň se jim úměrně snížila výše povinných odvodů na nemocenské pojištění.
"Živnostník je sám sobě zaměstnavatelem, nikdo jiný mu proto náhradu mzdy nemůže poskytovat. I jemu byly oproti původní výši sníženy odvody na nemocenské pojištění, může tedy takto ušetřené peníze využít ke kompenzaci svého ušlého příjmu v době nemoci," říkají odboráři.
Pokud nemoc zaměstnance i živnostníka trvá déle než 21 dní, mají oba nárok na nemocenské vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení.
Od roku 2011 přestalo být pro ženy podnikatelky výhodné připravit se na vyšší mateřskou placením po určitou dobu podstatně vyšších dávek nemocenského pojištění. Jaký je váš názor na to, že si tyto ženy již nemohou maximalizovat výši své mateřské?
Argumenty živnostníků
Podle Pavly Břečkové to není zásadní problém. Vadí jí ale, že vyšší mateřská byla vykoupena podstatně zvýšenými odvody jak na nemocenské, tak na celé sociální i zdravotní pojištění, přičemž však mateřskou je možno čerpat jen maximálně 28 týdnů.
"Připočteme-li k tomu například nemožnost vyplácení náhrad za dovolenou na zotavenou pro živnostníky, která se naopak zaměstnankyni do výpočtu mateřské plně započítává, jde opět o znevýhodnění živnostníků," shrnuje Břečková.
Argumenty zaměstnanců
Podle odborů je systém nemocenského pojištění veřejný a má za stejných podmínek kompenzovat ušlý příjem během sociální události. Musí být spravedlivý a založený na rovném přístupu ke všem pojištěncům.
"Nelze v rámci jednoho systému zvýhodňovat jednu skupinu pojištěnců na úkor druhé. Všichni pojištěnci platí do systému pojistné podle dosažených příjmů, bez ohledu na to, zda budou nemocní, ženy těhotné apod.," upozorňují zástupci zaměstnanců.
Předchozí praxi, která umožňovala zvýšit si pojistné, případně ho doplatit zpětně tak, aby při očekávané operaci nebo při mateřství dosáhli podnikatelé resp. podnikatelky na nejvyšší dávky, berou zástupci zaměstnanců jako spekulativní chování, tedy plánované tunelování veřejného systému. Podnikatelkou zaplacené pojistné představovalo jen zlomek toho, co jí bylo následně vyplaceno jako peněžitá pomoc v mateřství.
Živnostníci mají možnost se rozhodnout, zda si povedou standardní daňovou evidenci či účetnictví, nebo zda uplatní výdajové paušály. Mohou tedy ovlivnit konečnou výši daně, kterou státu odvedou. Zaměstnanci takovou možnost nemají. Jaký je Váš názor na tuto situaci?
Argumenty živnostníků
"Každý podnikatel má možnost do určité, ne však značné, míry ovlivnit konečnou výši daně. Vnímám to jako drobnou kompenzaci za odvahu a za přijetí odpovědnosti za vlastní úspěchy a neúspěchy," říká Pavla Břečková.
Zároveň ale upozorňuje na dvojsečnost této "výhody". Čím nižší daně živnostník zaplatí, tím nedostupnější se mu stanou veškeré zdroje financování, jako jsou například provozní či investiční úvěry a tím obtížnější bude pak rozvoj firmy. Pro banku se kvůli nízkému zisku stává neperspektivním klientem.
Může se hoditSháníte práci i vy? Vyberte si z tisíců nabídek pracovních příležitostí pro zaměstnance i OSVČ na pracovním portále www.jobdnes.cz |
Argumenty zaměstnanců
Odborům se nelíbí výdajové paušály, které se v současnosti pohybují mezi 40 - 80 procenty, u tzv. "švarcsystému". Tedy v případě zaměstnance, který pracuje na základě živnostenského listu. Ten zpravidla v práci dostane vše potřebné, místo klasické výplaty ale vystaví fakturu a od svého příjmu si následně odečte výdaje.
"Sto procent takových 'živnostníků' uplatňuje výdajový paušál, který je dnes 60 procent u neřemeslných živností a 80 procent u řemeslných živností, a to i tehdy když téměř žádné výdaje nemají," tvrdí odboráři.
Podle nich něco takového není ve vyspělých ekonomikách možné. "Vychází se totiž z toho, že většina obyvatelstva tam umí číst, psát a počítat a zaznamenávat jak výši příjmů, tak hlavní položky výdajů. Dílčí výdajové paušály slouží jen k ulehčení administrativy při velkém počtu drobných položek režijních výdajů," dodávají.
Koho stát odírá víc?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 13. května 2011. Anketa je uzavřena.
