Před několika dny se v sídle finanční skupiny PPF odehrála nenápadná schůzka. Dva největší věřitelé Sazky - nejbohatší Čech Petr Kellner a miliardář Karel Komárek - si na kus řeči pozvali členy představenstva Sazky, aby je částečně zasvětili do svých plánů.
Setkání se zúčastnili téměř všichni pozvaní zástupci současných akcionářů Sazky. Z představenstva nebyl pozvaný jen předseda Aleš Hušák. "Pánové nám představili své hlavní plány se Sazkou. Především vůli celou společnost provozovat a dál rozvíjet," sdělila osoba blízká jednání. Sám Kellner měl dát před akcionáři jasně najevo, že jeho investice do společnosti jsou už příliš velké (dva hlavní věřitelé zatím do Sazky údajně nainvestovali více než čtyři miliardy korun), než aby jeho cílem bylo cokoliv jiného než firmu úplně převzít a začít ji opět provozovat.
Kellner s Komárkem také členy představenstva vyzvali, aby odvolali Aleše Hušáka, generálního ředitele a šéfa představenstva, který na schůzku pozvání nedostal. "Řekli, že věřitelé do Sazky nemohou napumpovat potřebné peníze, když v čele bude stát nadále Hušák. Nevěří mu," dodala další osoba blízká jednání. Sami účastníci jednání se k programu setkání oficiálně vyjádřit nechtěli. Prý se s Petrem Kellnerem dohodli na diskrétnosti. Ani společnost PPF podrobnosti sdělit nechtěla. "Ano, ke schůzce došlo před valnou hromadou ČSTV, podrobnosti jednání ale nebudeme komentovat," říká Milan Tománek, mluvčí PPF.
Nejbohatší Čech také údajně členům představenstva naznačil, že se sportovními organizacemi jako akcionáři nadále počítá i v budoucnu. V jeho oficiální nabídce jim chce nechat pětinu firmy a výplatu 200 milionů korun ročně. Kellner jim podle několika účastníků jasně řekl, že je v Sazce potřebuje.
Hlavní důvod je čistě pragmatický. Sportovci mají pomoci zajistit, aby v otázce hazardu zůstalo Česko faktickým daňovým rájem. "Jestli chce Kellner zachovat stávající legislativní pravidla, tak mu sportovci v Sazce velmi dobře poslouží. Nikdo pak už nebude chtít novými daněmi znepříjemňovat život dvěma milionům sportovců," uvedl jeden z účastníků schůzky.
Kalouskův plán Sazce nevoní. Nerozhodovala by o tom, komu pošle peníze
V současnosti se totiž z hazardu v Česku daň neplatí, místo toho část výtěžku (rozdíl mezi vklady a výhrami, pozn. red.) směřuje na veřejně prospěšné účely. O příjemci si však firmy rozhodují samy. Hazardní podniky často zakládaly spřízněné neziskové společnosti, nadace a sdružení a systém řada z nich zneužívala. U Sazky povinný odvod z výtěžku tvořil okolo 800 milionů ročně při celkových tržbách přes 10 miliard a zisku kolem miliardy. Sazka tak dávala více, než jí ukládal zákon. Většinou kolem miliardy korun. Peníze rozdělovala hlavně svým akcionářům, čímž podmínku "dobročinnosti" splňovala. Později stále větší porci ukrajovala splátka libeňské haly - což byl také veřejně prospěšný účel.
Plán ministra financí Miroslava Kalouska však počítá se zdaněním hazardních společností. Namísto současného odvodu na dobročinné účely by firmy od roku 2012 platily loterijní daň, která by se vypočítávala určitým procentem z jejich výtěžku. Firmy by už nemohly samy rozhodovat, komu peníze pošlou. Vedle tohoto odvodu, který by byl daňovým nákladem, by provozovatelé hazardu platili ještě klasickou daň z příjmů jako všichni ostatní podnikatelé v zemi.
Konkurenční projekt loterie od Fortuny podle jejího šéfa Martina Illnera počítá s dvacetiprocentní "loterijní" daní. "Ale doufám, že to nebude více," uvedl v nedávném rozhovoru s MF DNES. Nová pravidla by Sazce výrazně ubrala na hodnotě a Kellner s Komárkem by se museli spokojit s méně výnosnou firmou.
