Do konce června chce koalice ve Sněmovně hlasovat o reformách, zároveň se chystáte rekonstruovat svou vládu. Co z toho přijde dřív - změny ve vládě, nebo schvalování reformních zákonů?
Prioritní je prosazování reformního programu, to je věc, na kterou se soustředíme. Samozřejmě o změnách ve vládě jsme vedli vnitrokoaliční diskusi, vedeme ji i nadále. Co považuji za zásadní, je to, abychom prosadili reformní zákony.
Jednou z hlavních věcí pro vládu je stanovení toho, co bude ve zdravotnictví standard a co nadstandard, za který si budou pacienti připlácet. Máte už představu, jak se to určí? Bude to vyhláška ministerstva zdravotnictví, nebo zákon, který bude schvalovat parlament, a do jaké míry se na stanovení standardu bude podílet Česká lékařská komora?
Považuji za klíčový krok stanovení nároku a od něj se odvíjejícího nadstandardu. Preferuji, aby to bylo stanoveno zákonem. Co se týče různých odborných kruhů, zapojeny do toho budou. Bezesporu bude diskuse s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně, i se stomatologickou a s lékařskou komorou. Těžko lze ale předpokládat, že nějaká zájmová společnost by mohla získat dominanci nebo monopol při stanovení nároku nebo nadstandardu.
Na zdravotní reformě se koalice shodnout musí, nezávisí na ní jen osud ministra Hegera
Závisí pozice ministra zdravotnictví Leoše Hegera na tom, jestli se koalice shodne a dokáže v parlamentu prosadit reformu zdravotnictví?
Reforma zdravotnictví není zásadní jen pro pana ministra zdravotnictví Hegera, ale pro vládu jako pro celek. Tady musí nastat koaliční shoda.
Dalším důležitým plánem vlády je penzijní reforma. Už jste lidem řekli, že si nebudou muset povinně spořit v penzijních fondech, nicméně Věci veřejné prohlásily, že v případě fondů s konzervativní strategií, které budou moci investovat jen do státních dluhopisů, budou chtít, aby přesto byla přesto plná garance státu, kdyby takový fond zkrachoval. Přistoupíte na takový požadavek?
Takový požadavek na oficiálních jednáních nezazněl. Myslím, že se jedná částečně o nedorozumění a částečně o nepochopení. My jsme se dohodli na variantě, že vedle tří předpokládaných fondů v rámci důchodové společnosti bude zřízen ještě čtvrtý, který bude založen na státních dluhopisech. Není cenný papír, který by více garantovala vláda. Jeho nesplacení, ať už úroků nebo jistiny cenného papíru, by vedlo ke státnímu bankrotu.
Bude takový fond moci investovat i do zahraničních státních dluhopisů?
Primárně by to byly české státní dluhopisy, ale já si dovedu představit i definici dluhopisů zahraničních s určitým ratingem, například je-li rating země AAA, mohly by být nakupovány případně i tyto dluhopisy.
Co bude se současným penzijním připojištěním se státním příspěvkem? Bude zachováno za nynějších podmínek?
Jedno z významných opatření, které je spojeno s touto další fází důchodové reformy, je, že u důchodových společností bude oddělen majetek akcionářů a klientů. To u stávajících fondů není. Takže v případě krachu takového fondu se klient takového fondu ocitá v postavení jednoho z věřitelů, který uplatňuje svou pohledávku vůči zkrachovalému fondu. Zatímco když je oddělený majetek, tak se nestávají peníze klientů fondu předmětem konkurzní podstaty. Takže to je významné pozitivní opatření ve prospěch občanů, klientů fondů. Považuji za nejpravděpodobnější variantu, že stávající fondy důchodového připojištění se státním příspěvkem se stanou takzvanými uzavřenými fondy, po vzniku nových důchodových společností nebudou přibírat další klienty, ale budou se moci transformovat a bude umožněno vyvedení prostředků těch lidí, kteří tam mají peníze, do nových důchodových společností. Ale lidé, kteří tam budou chtít zůstat, tak pro ty budou moci tyto fondy fungovat jako uzavřené i nadále.
Je férové říci dnešním třicátníkům, že půjdou do penze mezi 65 a 67 lety
Ještě jedna otázka k penzijní reformě. Počítáte s prodlužováním věku pro odchod do důchodu, ale není stanovený žádný strop. Vy si opravdu dokážete představit, že někdo bude muset v budoucnu normálně pracovat, než půjde do důchodu, až třeba do 70 let?
Tady bych skutečně velmi poprosil, abychom mluvili seriózně. Mluvíme o letech typu 2041. Dát tu informaci, že se nebude chodit do penze v 62 nebo 63 letech, ale někde mezi 65 a 67 lety, je férové pro stávající generaci třicátníků a mladších. Na druhé straně si dovedu představit, že až bude dosaženo 67 let, tak bude vytvořen jistý typ "autopilotu", jistého vzorečku, který by definoval věk odchodu do důchodu podle střední délky života a naděje na dožití. Ale to je otázka dalších let, není nezbytné v tomto spěchat.
Jaká bude budoucnost stavebního spoření? Souhlasíte s názorem ministra financí Miroslava Kalouska, že by se buď úplně měla odbourat státní podpora stavebního spoření, nebo snížit ještě pod dvě tisícovky, jak to má být od příštího roku?
Jednoznačně odmítám úvahy o zrušení tohoto nástroje finančního trhu, který funguje a ve kterém mají občané 500 miliard korun. Mimochodem patříme mezi země, kde stále míra úspor domácností, což je zhruba 1600 miliard, přesahuje míru zadlužení domácností, což je zhruba 1000 miliard. Je to i díky instrumentu stavebního spoření. Úvahy o jeho zrušení považuji za vyloučené a to nepřipouštím.
A pokud jde o úvahu o snížení státního příspěvku?
Diskuse o výši státního příspěvku je možná. Já bych spíše preferoval zachování stávající výše státního příspěvku. Na druhé straně jsem ale požádal ministerstvo financí, aby vytvořilo komparační studii, která srovná výši státního příspěvku s naším okolím, včetně Švýcarska, Německa, Rakouska, Slovenska. Pokud by se ukázalo, že i s tou sníženou výší státního příspěvku se asymetricky vychylujeme z našeho okolí, pak by to byl legitimní důvod uvažovat dále o úpravách směrem dolů. Pokud nebudeme mít tvrdá čísla na stole, je to ale předčasné.
Jestliže pan Moroz požádal v srpnu o prověrku a dodnes ji nemá, je to významná komplikace
Už jste si s Radkem Johnem vyjasnil, zda bude mít jako vicepremiér pro boj s korupcí právo si sám vybrat tým nejbližších spolupracovníků? On říká, že když takové právo mít nebude, tak to nemá cenu a z vlády odejde.
Pan místopředseda John musí vědět, že z hlediska pracovně-právních vztahů odpovědnost před zákonem nese statutární hlava příslušného orgánu státní správy, což je vedoucí Úřadu vlády, to je prostě zákon, přes to nejede vlak. Jednáme o těchto věcech a věřím, že nalezneme uspokojivé řešení.
Proč vám vlastně jako možný Johnův spolupracovník vadí právě Michal Moroz, když ho panu Johnovi na vnitru jako náměstka doporučil jeden z politiků TOP 09?
Považoval jsem vždy za klíčové to, že pan Moroz na vnitru zodpovídal za agendy, kdy buďto nedostával plné informace, které se týkaly bezpečnostní problematiky, protože neměl prověrku, nebo je dostával v rozporu se zákonem. To je věc, kde já skutečně vidím významný problém. Jestliže bylo v srpnu ohlášeno, že si požádal o prověrku a dodnes ji nemá, tak já to považuji za výrazně komplikující prvek. Tyto věci řeším v jednání s panem Johnem. Stojím si za tím, co jsem řekl a nevidím důvod, proč k tomu říkat další věci prostřednictvím médií.
A co pan Libor Michálek, kterého si chce pan John také na Úřad vlády přivést a který jako bývalý šéf Státního fondu životního prostředí sehrál rozhodující roli, když se z vlády musel poroučet váš stranický kolega, místopředseda ODS Pavel Drobil. Pana Michálka budete akceptovat?
Já nebudu přes média vzkazovat, koho budu, nebo nebudu akceptovat. Jednáme a budeme jednat.
Do kdy chcete mít v této věci jasno?
Termín, do kdy má být hotový statut a jednací řád vládního výboru, je 31. květen.
Nečas už dělá pohovory s ministry o jejich výkonnosti
Rozhodl jste se už, které členy vlády chcete vyměnit?
To jsou věci, o kterých budu jednat s představiteli koaličních stran a samozřejmě s jednotlivými ministry. S řadou z nich jsem už mluvil. A musím říci, že i ta úvaha o případných personálních výměnách v některých případech zabrala a tempo a výkonnost některých kolegů se pozitivně zvýšila.
U koho z ministrů se pozitivně zvýšila výkonnost?
Nevidím důvod, proč na kohokoli ukazovat prstem.
Máte přece možnost někoho pochválit, že má teď dobrou výkonnost...
Ale tím bych současně sdělil, že jsem před tím s jeho prací nebyl spokojen. Mám svou představu o případných změnách, ale tu ode mne uslyší příslušní členové vlády a koaliční partneři.
Premiér Petr Nečas
Svou funkci dal k dispozici ministr obrany Alexandr Vondra. Už jste si s panem Vondrou vyjasnili, zda jeho nabídku, že z vlády odejde, přijmete?
S panem Vondrou komunikuji samozřejmě i o těchto záležitostech. Nevidím ale důvod k tomu teď dodávat byť jen jedno slovo.
Přece jen vás znovu požádám o upřesnění. Pokud někoho z vlády navrhnete odvolat, bude to až po schválení reforem v parlamentu nebo ještě před tím?
Považuji za klíčové především reformní úsilí vlády a případné (toto slovo vyslovil premiér velmi důrazně - pozn. autora) jakékoli personální obměny mají jít ve prospěch reformního úsilí vlády, nikoli proti němu.
S Petrem Tluchořem jsem měl dlouhý pohovor, říká premiér
Poslanecký klub ODS bude volit nové vedení. Má vaši podporu dosavadní předseda Petr Tluchoř, o jehož roli ve vládní krizi se hodně psalo a diskutovalo, nebo při jednání klubu doporučíte do čela klubu někoho jiného?
Jistě chápete, že poslanecký klub občanských demokratů si zaslouží slyšet můj názor osobně, tváří v tvář.
Petru Tluchořovi jste už řekl, jestli si přejete, aby zůstal dál v čele klubu?
S Petrem Tluchořem jsme měli velmi dlouhý rozhovor a on můj názor zná.
Jeho vysvětlení toho, o čem mluvila bývalá šéfka klubu Věcí veřejných Kristýna Kočí na nahrávce, kterou tajně pořídili její bývalí straničtí kolegové v kavárně na Malostranském náměstí, akceptujete?
Nechci říkat, jestli akceptuji, nebo neakceptuji. Sdělím poslancům kompletní názor na tuto problematiku.
Byl byste teď schopen říci, že má Petr Tluchoř vaši plnou podporu?
Jak jsem řekl, sdělím svůj názor poslancům ODS při jednání klubu.
Takže nemá... Protože kdyby měl, tak to přece řeknete.
Sdělím svůj názor poslancům ODS.
Jednou z věcí, které chce koalice také vyřešit a o níž mluvil ve čtvrtek ministr kultury Jiří Besser po jednání vládní komise k narovnání vztahů s církvemi, jsou církevní restituce. A ministr kultury řekl, že mají být postaveny na naturální restituci. Chápu-li to správně, tak podstatně více než návrh Topolánkovy vlády, která chtěla vrátit asi třetinu majetku a zbytek vyplatit v penězích. Podporujete myšlenku dominantně naturální restituce církevního majetku?
Jsem silný zastánce vyřešení problému narovnání vztahů mezi státem a církvemi a budu akceptovat v podstatě jakoukoli variantu, která bude politicky průchodná a přijatelná i pro církve. Je jedna z legitimních úvah zvýšit objem vydávaného majetku oproti vyplácené rentě, je to jedna z možností.
