Podle zdrojů řeckého deníku Proto Thema vybrali klienti minulý čtvrtek a pátek z účtů v hotovosti 1,5 miliardy eur (přes 37 miliard korun). To odpovídá výběrům za celý předchozí měsíc.
Peníze vybírají především drobní střadatelé a penzisté. Nejčastěji jde o výběry dvou až tří tisíc eur. Chtějí jen velké bankovky. Dvouseteurovky podle deníku již v některých bankách došly.
Hlavním důvodem jsou obavy lidí z drakonických opatření, která může řecká vláda zavést kvůli hrozícímu státnímu bankrotu. Bojí se, že mezi nimi může být i zmrazení vkladů, či dokonce jejich částečná konfiskace na splácení státního dluhu.
Podobné zvěsti se mezi Řeky nyní šíří jako požár v olivovém háji. V zemi roste odpor k úsporným opatřením vlády. Spolupráci v pátek vypověděla opozice, která vládním socialistům dosud posvěcovala změny jako vyšší daně, nižší dávky nebo boj proti daňovým únikům. Na síle nabývají také demonstrace.
Druhým důvodem je, že Řecko neplní podmínky mezinárodní finanční pomoci. Loni Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) přislíbily Řecku postupně uvolňovaný úvěr v celkové výši 110 miliard eur. Jeho červnovou část ve výši dvanácti miliard eur kvůli neplnění cílů nesmí zatím MMF poslat. To by znamenalo insolvenci – nedostatek peněz na splátky dluhu, platy i důchody.
Unie a MMF nyní vyjednávají s řeckou vládou o detailech nové pomoci. Řekové budou potřebovat proti odhadům až o 70 miliard eur navíc. Podle informací deníku Financial Times některé podmínky otestují hranice suverenity Řecka. Mezinárodní věřitelé by například mohli v Řecku řídit výběr daní, spolurozhodovat o privatizaci, v jejich prospěch bude zastavený řecký státní majetek. "Řecký stát nyní nefunguje," vysvětlil deníku nejmenovaný vysoký evropský diplomat.
