Saská firma zabývající se kovovýrobou, ležící kousek od českých hranic, nyní řeší složitý problém. Nejspíš totiž porušuje německé zákony týkající se vyplácení minimální mzdy. Při náhodném setkání s pracovníky ústeckého úřadu práce totiž její majitel zjistil, jaký je rozdíl mezi tím, kolik lidem vyplácí česká agentura, jež mu zaměstnance dodala, a kolik jim standardně platí on. Místo minimálních 6,89 eura hrubého za hodinu to byla téměř polovina této částky.
"Máme informace od lidí, kteří tam jako zaměstnanci jedné personální agentury pracují, že dostávají jen minimální českou mzdu, tedy 8 tisíc korun, a k tomu něco navíc v dietách. Rozhodně to ale celkově nevyšplhá na minimální tarif, který by měli mít podle německých zákonů. Firmě za to hrozí sankce a nyní situaci řeší," uvedla Leona Bláhová z ústecké pobočky úřadu práce.
Spolu s kolegy ze spolkové agentury práce už zaznamenala několik stížností na to, jak se zaměstnanci různé agentury zacházejí. Tedy spíš jak jim správně neplatí. Lidé, kteří si stěžovali, si většinou shánějí novou práci, ale zároveň nechtějí situaci řešit oficiálně. Dlouhou dobu je tížilo, že jsou bez zaměstnání, a stávající si proto chtějí i za nepříznivých podmínek udržet.
V Německu se v květnu otevřel pracovní trh, který byl kvůli ochranným opatřením dlouhou dobu pro cizince nepřístupný. Teď Německo nabízí zajímavé uplatnění. Pro kvalifikované dělníky v továrnách, ale třeba i pro zdravotní sestry nebo v pečovatelských službách. Základní podmínkou je ale znalost jazyka. A právě to je podle Bláhové zásadní nedostatek, který žene lidi do zdánlivého bezpečí personálních agentur. Avšak toho mohou agentury snadno zneužít.
Agentura nám neplatí za přesčasy ani víkendy
"Nedostáváme peníze za přesčasy ani příplatky za soboty a neděle," líčila paní Eva z Teplic (její jméno redakce kvůli zachování anonymity změnila) na úřadu práce.
Stačilo by jí přitom, aby si našla místo přímo v Německu nebo přes tamní úřad práce, případně nějakou z německých agentur, jež si podobná kouzla s odměnami jako některé české nemohou kvůli další existenci dovolit.
"Pokud někdo špatně mluví německy a není schopen si vyřídit věci přímo sám, spolehne se na personální agenturu. Na ní nechá vše, co by jinak musel zajišťovat sám. V tu chvíli si asi neuvědomuje, co se může v případě výběru nesolidní agentury stát. Proto jsme právě vydali i informační leták, kde základní informace o těchto problémech jsou," upozornila Bláhová.
Podle ní by se měli lidé více informovat o svých právech a o tom, jak podepsat smlouvu. "Je lepší se přijít víckrát zeptat na úřad práce než podepsat nějakou smlouvu, která může být zdánlivě výhodná, ale ve finále z člověka dělá v podstatě poddaného agentury. Nám v tu chvíli nezbývá nic jiného než poslat lidi se stížností na Státní úřad inspekce práce. Jenže oni si oficiálně stěžovat nechtějí, takže začarovaný kruh trvá dál," dodala.
