Nová data o průměrné době dožití zveřejnil Český statistický úřad právě v době, kdy se politici přou o podobě důchodové reformy. Vláda Petra Nečase zvyšuje věk odchodu do důchodu, což se nelíbí levici ani odborům.
Do důchodu pozdějiPodle schválené "malé důchodové reformy" by se měl postupně prodlužovat věk pro odchod do důchodu. Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085. |
V roce 2010 měli podle statistiků Češi naději dožít se 74,4 roku, Češky 80,6 roku. O deset let dříve muži měli šanci dožít se sedmdesátých prvních a ženy sedmdesátých osmých narozenin.
Od roku 1920, tedy za devět desetiletí, se život mužů protáhl o 27,4 roku a život žen o 31 let.
Postupně se zvedají také šance na delší život u šedesátníků. Zatímco v roce 1990 měli muži tohoto věku před sebou v průměru 14,7 roku a ženy 19,5 roku, nyní doba dožití šedesátníků činí v průměru skoro 19 let a u šedesátnic se přibližuje ke 23 letům.
"Za 20. století jsme prodloužili lidský život o 25 let, tedy zhruba o třetinu," řekl novinářům už dříve kardiolog Jindřich Špinar. Podotkl, že jen od roku 1980 do roku 2005 se délka života protáhla o šest let. Z toho tři roky prý získal člověk díky lepší léčbě infarktů a dalších chorob srdce a cév, rok a půl pak díky léčbě mrtvice.
Prodlužování života by mělo dál pokračovat. "V 21. století by se život mohl prodloužit o dalších 25 let. Každé druhé dítě, které se letos narodí, se dožije sta let. Na tom se bude podílet kardiologie," uvedl Špinar. Podle něj patří Česko v tomto oboru ve vybraných zákrocích k desítce nejlepších zemí na světě.
Podle expertů ale v tomto století prim v prodlužování života nebude už hrát zlepšování léčby nemocí srdce a cév, ale spíš nové metody léčení rakoviny.
Demografové tak výrazné prodlužování života zatím nepředpovídají. Podle jejich několik let starých propočtů by se v roce 2050 mohly Češky dožívat v průměru zhruba 85 let, Češi by pak mohli žít v průměru asi do 79 let.
Nejdéle žijí ve Francii, Itálii, Španělsku a Švýcarsku
Česko patří k zemím EU, kde se život v posledních dvou desetiletích prodlužoval nejrychleji. Ve srovnání se "západními státy" má ale ještě co dohánět. Například ve Francii, Itálii, Španělsku či Švýcarsku doba dožití žen překročila už nyní 84 let. Muži ve Švýcarsku a na Islandu se mohou dožívat v průměru skoro 80 let, v Norsku, Španělsku, Británii či Nizozemsku pak víc než 78 let.
Podle odborníků není podstatné jen prodlužování života. Hlavní je to, aby člověk zůstal co nejdéle bez závažnějších zdravotních obtíží. Experti označují stárnutí společnosti za dobrou zprávu, pokud tomu jednotlivé země přizpůsobí své zdravotnické a důchodové systémy i služby pro seniory.
Kabinet při prodlužování odchodu do důchodu argumentuje tím, že zatímco nyní je v Česku kolem 20 % lidí nad 65 let, v roce 2050 to má být 40 %. Lidé zároveň podle vlády budou na svůj věk zdravější než dříve díky vyspělejší lékařské péči. Opozice namítá, že starší lidé obtížně shánějí práci a řada profesí práci do vysokého věku neumožňuje. Druhou připomínku chce vláda zohlednit.
