Houby se na sběrech lesních plodů každoročně podílejí více než polovinou. Češi jich nasbírají v průměru více než 20 tisíc tun, v peněžním vyjádření za téměř dvě miliardy korun. V loňském roce sběr hub dosáhl téměř 25 tisíc tun, jejich sběrači si loni z lesů dále přinesli 9 400 tun borůvek, 2 100 tun malin, 1 800 tun ostružin a více než 700 tun bezinek. Brusinek loni nasbírali 300 tun. Česká domácnost si tak v uplynulém roce svůj jídelníček zpestřila v průměru více než 12 kilogramy lesních plodů.
Objem sběru lesních plodin v letech výrazně kolísá. Je totiž silně ovlivněn jejich úrodou, která závisí hlavně na počasí. Slabší produkce naopak zvyšuje jednotkové ceny lesních plodin. Finanční vyjádření sběru proto nemusí odpovídat poklesu objemu sebraných plodin.
Nejhojnějším během sledovaného období byl pro houbaře a sběrače lesních plodů rok 1995. Tehdy nasbírali téměř 60 tisíc tun lesních plodů, v průměru si jich z lesů ročně přinesou takřka 38 tisíc tun. Co se týče finančního vyjádření, dopadl pro sběrače nejlépe rok 2007, kdy si z tuzemských hájů domů přinesli úrodu za více než pět miliard korun.
V intenzitě sběru uvedených lesních plodin na jednotku plochy existují značné rozdíly mezi kraji, což ovlivňuje nejen aktivita domácností, ale také počet obyvatel. Výrazně nadprůměrné množství se sbírá ve středních Čechách, kam vyrážejí sbírat především obyvatelé Prahy.
Údaje o sběru hlavních lesních plodin se zjišťují prostřednictvím dotazníkových průzkumů domácností v reprezentativním vzorku obyvatel. Česká republika je podle ministerstva zemědělství jednou z mála zemí, kde se tyto údaje zjišťují.
Houbaření má v tuzemsku dlouholetou tradici. Její počátek sahá až do středověku. Podobně jsou na tom další slovanské národy, které houby od pradávna sbíraly jako doplněk potravy. Sběr hub je rozšířen také například v Pobaltí a Skandinávii. Mimo Evropu je sběr a pěstování hub rozšířeno zejména v jihovýchodní Asii.
