Příčinou citelného zhoršení stavu druhé největší ekonomiky eurozóny jsou podle statistiků francouzští spotřebitelé, kteří přiškrtili výdaje. Hospodářství tak přestalo růst a skončilo na nule. V prvním čtvrtletí ještě rostlo o 0,9 procenta, což pro Francii znamenalo nejlepší výkon za poslední čtyři roky.
Část ekonomů horší výsledek předpovídala. Odkazovala přitom na postoj trhu z tohoto týdne, kdy se objevily spekulace, že Francie by mohla přijít o nejvyšší rating AAA. Přední ratingové agentury sice potvrdily, že zemi rating zatím zůstane, trhy to ale příliš neuklidnilo.
Obavy z dluhů a pomalého růstu francouzské ekonomiky zdvojnásobily během posledních šesti týdnů ceny takzvaných swapů úvěrového selhání, což je pojistné proti selhání dluhopisů.
Země řeší, kde šetřit
Zpomalení hospodářství může ohrozit cíl francouzské vlády, která počítá s celoročním růstem ekonomiky o dvě procenta. To by mohlo mít za důsledek nižší výběr daní, s nímž vláda počítá ve svých plánech na snižování schodku státního rozpočtu. Celkový dluh Francie totiž letos zřejmě přesáhne 97 procent HDP.
Země proto slíbila, že do čtyř let sníží deficit státního rozpočtu z loňských sedmi procent na dvě. Mezinárodní měnový fond už ale varoval, že při současném stavu ekonomiky se zemi nepodaří splnit své cíle v příštím ani přespříštím roce, kdy chce deficit srazit na 4,6, respektive tři procenta.
Sarkozy kvůli ekonomickým problémům země ve středu krátce přerušil dovolenou ve Středomoří a nechal si v Paříži svolat ekonomické ministry. Probíral s nimi právě možnosti dalších úspor a vyzval je, aby připravili plán. O něm chce později jednat s premiérem Françoisem Fillonem. Ministr financí Francois Baroin v rozhovoru pro RTL Radio uvedl, že země bude škrtat výdaje, zvyšování daní ale neplánuje.
Nervozita trhů vzrostla ještě víc poté, co se objevily spekulace, že francouzská banka Société Générale hrozí zestátnění kvůli chatrné finanční kondici. Šéf banky to ale popřel.
