Kancléřčin krizový management označilo za špatný nebo spíše špatný 82 procent dotazovaných. Podle zbytku je spíše dobrý. S pomocí zadluženým státům v průzkumu souhlasilo jen 34 procent lidí, 66 procent se postavilo proti.
Převládající euroskeptické nálady v klíčovém státu Evropské unie dotvrdilo zjištění, že jen 40 procent Němců si myslí, že Spolková republika stále profituje ze členství v EU, ostatní si myslí opak.
Podle výsledků jiné ankety pro německou veřejnoprávní televizi ARD se 65 procent Němců domnívá, že rozhodnutí jejich vlády v současné krizi byla špatná. Za správná je považuje 27 procent z nich.
Na počátku září s evropskou politikou Merkelové souhlasilo 29 procent Němců a loni v květnu, kdy eurozóna začala řešit dluhové problémy Řecka, to bylo dokonce 56 procent obyvatel.
Němci už nechtějí zachraňovat státy, které si žily nad poměry
Nová čísla ukazují, že se Němci začínají bouřit proti nekončícímu nalévání peněz státům s uvolněnou finanční morálkou. Že to může brzy nastat, varoval na počátku srpna jeden z otců eura - bývalý vrchní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing.
Ten tehdy upozorňoval, že fungující spolek nemůže být vybudován na principu, že úspěšní a spořiví zachraňují ty, kteří si žili nad poměry, a že se daňoví poplatníci proti tomuto principu dříve či později začnou bouřit a celý systém může namísto spolupráce a rozvoje zkolabovat. (viz předchozí článek)
Proti politickému kurzu Merkelové se staví i stále více politiků. Koaliční svobodní demokraté uvedli, že trvají i na debatě o možném řízeném bankrotu Řecka, který Merkelová i přes zprávy o dalších potížích Řecka odmítla.
Proti kancléřce se postavil také ministr dopravy Peter Ramsauer, zastupující bavorské křesťanské socialisty. Jako první člen německé vlády veřejně vyslovil pochybnosti ohledně stálého záchranného fondu eurozóny, Evropského stabilizačního mechanismu.
