Obamovou prioritou je hlavně nastartování ekonomiky a tvorba nových pracovních míst. Součástí návrhů má být i vyšší zdanění velkých firem a nejbohatších Američanů s ročními příjmy nad milion dolarů. Ti díky dírám v zákonech platí nižší daně než střední třída.
Reformou daní chce Obama získat 1,5 bilionu dolarů, další bilion plánuje ušetřit stažením vojsk z Iráku a Afghánistánu a 580 miliard omezením mandatorních výdajů.
Mezi ně patří i 247 miliard, které chce Obama ušetřit škrty ve zdravotních programech Medicaid a Medicare. Právě toto kontroverzní opatření vyvolává kritiku amerických liberálů i některých poslanců Obamovy Demokratické strany.
"Musíme snižovat neefektivní výdaje programů Medicaid a Medicare," řekl prezident. "Každý musí zaplatit svůj díl, vláda se musí chovat stejně jako každá americká rodina - šetřit," dodal.
Obama podmínil škrty vyššími daněmi
Programy zdravotního zabezpečení Medicaid a Medicare, určené pro chudé Američany a seniory, jsou podle analytiků hlavní příčinou amerického rozpočtového deficitu. Jejich osud se ale může stát klíčovým tématem v prezidentských volbách, při nichž se Obama bude příští rok v listopadu ucházet o znovuzvolení. Škrty ve zdravotních programech by Obamu mohly připravit o hlasy nemajetných a starších voličů.
Prezident proto podmínil snížení mandatorních výdajů vlády zvýšením daňového zatížení bohatých. Obama se vyslovil pro reformu veškerého daňového systému tak, aby byl jednodušší a spravedlivější. "Nemůžeme připustit, aby bohatší měli nižší daňové sazby, jsem připraven pracovat na reformě celého daňového zákonodárství," řekl.
"Buffettova sekretářka nemůže platit vyšší daně než její šéf"
Kritizoval praxi, která umožňuje lidem a podnikům s vysokými příjmy snižovat daňové odvody díky nejrůznějším výjimkám, úlevám či odpočtům.
"Buffettova sekretářka by neměla platit větší daně než sám Buffett," poznamenal prezident v narážce na miliardáře Warrena Buffetta, který sám zvýšení daní pro bohaté navrhl.
Takzvané "Buffettovo pravidlo" by zavedením spodní hranice daňového odvodu fakticky zvýšilo daňovou zátěž pro Američany, jejichž roční výdělek překračuje milion dolarů (17,7 milionu korun).
Rozpočtové škrty mají zajistit financování programu pro boj s nezaměstnaností, jejíž míra nyní překračuje devět procent. Plán snižování nezaměstnanosti Obama v Kongresu představil 9. září - jeho součástí jsou daňové úlevy a investice do infrastruktury v celkové výši téměř 450 miliard dolarů.
Obamův plán v Kongresu neuspěje, varují republikáni
První reakce z republikánského tábora ale naznačily, že vzhledem k převaze republikánů ve Sněmovně reprezentantů má Obamův plán jen malou naději projít Kongresem. Šéf americké Sněmovny reprezentantů John Boehner prohlásil, že Obamův plán nevyřeší dlouhodobé problémy a povede jen ke zvýšení daní.
Obamův program ničím významně nepřispěl k úsilí kongresového "supervýboru", který má doporučit způsob, jak v příštích deseti letech snížit deficit, řekl Boehner. Předpověděl, že prezidentův plán v Kongresu neprojde.
Podle šéfa Sněmovny reprezentantů Obamova vize neřeší dlouhodobé finanční problémy, s nimiž se potýká program zdravotního a sociálního zabezpečení.
