"Bankrot prakticky vždy bývá spojen s hlubokou recesí, obrovským propouštěním, rozvratem bankovnictví a ekonomiky jako celku," vysvětluje ekonomka Markéta Šichtařová.
Čtěte: |
Některé členské státy v čele s Německem navrhují, aby banky Řecku odpustily až 60 procent dluhu. Ty jsou však ochotny přistoupit pouze na odpis čtyřiceti procent. Politici slibují, že středeční summity eurozóny a Evropské unie přinesou nad výší odpisu dohodu.
Redakce iDNES.cz se v souvislosti s tím ekonomů zeptala na dvě otázky:
1. Nebude to vzkaz pro ostatní zadlužené státy, že se nemusejí starat o snižování svých dluhů, protože jim věřitelé většinu z nich odpustí?
2. Vyřeší odpis dluhu skutečně řeckou krizi?
Petr Dufek, analytik ČSOB.
Petr Dufek, analytik ČSOB
1. Nebylo by to poprvé ani naposledy, co nějaký stát zbankrotoval a umazaly se mu dluhy. Může to vybízet k morálnímu hazardu, ale poškození pověsti takové země v očích věřitelů je docela velké a dlouhodobé. Rozhodně to není atraktivní příklad hodný následování.
2. Zcela určitě ne, ale napomůže ji vyřešit. I kdyby Řecko umazalo celý svůj dluh, stále se mu nebudou dostávat peníze na běžné financování státní byrokracie, zdravotnictví, penzí atd. Potřebuje proto stále přísun dluhu, aby veřejný sektor a sociální systém mohly vůbec fungovat. Řecko si tak jako tak musí dát do pořádku svůj rozpočet. Umazání části dluhu mu v tom může napomoci jen částečně.
Michal Brožka, ekonom Raiffeisenbank.
Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank
1. Částečně ano. Hlavní vzkaz ale vidím takto: pokud nejste schopni uhlídat své veřejné finance, do budoucna nebudete schopni své dluhy splácet, což má vždy tvrdé důsledky. Současně je to i vzkaz investorům: v případě, že špatně investujete, můžete silně prodělat.
2. Odpis dluhu sám o sobě řeckou krizi neřeší, zdá se, že jde o podmínku nutnou a nikoliv dostačující. Řecká ekonomika ztratila konkurenceschopnost a její obnovení je klíčem k tomu, aby Řecko bylo schopné splácet i výrazně ořezané dluhy.
Markéta Šichtařová
Markéta Šichtařová, ekonomka Next Finance
1. Odpis dluhu je – posuzováno dle historie – vyústěním drtivé většiny krizí z předlužení. A je to vlastně také jiné označení pro výraz bankrot nebo default země. Když si uvědomíme, že tu nejde "jen" o škrtnutí dluhu, ale že jen jinými slovy mluvíme o bankrotu, najednou zjistíme, že to pro bankrotující stát zase taková legrace není. Bankrot bývá prakticky vždy spojen s hlubokou recesí, obrovským propouštěním, rozvratem bankovnictví a ekonomiky jako celku. Je-li to tedy pro ostatní státy nějaký signál, pak jen k tomu, že se mají snažit se takovému vyústění vyhnout, protože skutečně není o co stát.
2. Pouze odpis dluhu, neboli bankrot Řecka, může vyřešit řeckou krizi. Jako jediný totiž vede ke skutečnému snížení dluhu – vše ostatní jen maskuje, že dluh stále existuje. Ale pozor – je to sice nepříjemné, ale přeci jen řešení POUZE pro Řecko. Nikoliv po zbytek Evropy. Zbankrotuje-li Řecko, strhne s sebou i další evropské banky, vlastníky (již odepsaných) řeckých dluhopisů. A pokud budou jednotlivé státy zachraňovat tyto banky, pak se zase do problémů dostanou další státy. Jinými slovy – čeká nás podle všeho vlna bankrotů na různých úrovních. A je to nevyhnutelné. Jediné, co s tím můžeme udělat, je odsunout to v čase, ale za cenu, že potom bude následná krize ještě hlubší.
Analytik Tomáš Vlk
Tomáš Vlk, analytik Patria Finance
1. Smazání části řeckých dluhů podle mne nebude až takovou výzvou k nezodpovědnosti. Země totiž i tak prochází nápravou veřejných financí, která má na ekonomiku výrazně negativní vliv, a je jasné, že další bolestivá opatření spojená s výrazným snížením životní úrovně budou následovat. Obecně je ale pravda, že se musí předcházet morálnímu hazardu, tedy spoléhání na to, že se náklady nakonec přenesou na jiné. Nová pravidla eurozóny by tedy měla tvrdě vynucovat fiskální disciplínu a systém by měl zaručit, že věřitelé budou opravdu nést rizika spojená s investicemi.
2. Bohužel se to nedá spolehlivě říct. Stále nevíme, jaký bude (kolik procent z jak velkého objemu dluhu se bude odepisovat). Navíc je třeba, aby Řecko přestalo produkovat obrovské deficity, které dluh stále nafukují. Odpis je tedy jen jednou z podmínek řešení.
Vladimír Pikora, analytik Next Finance
Vladimír Pikora, ekonom Next Finance
1. Ano, pro státy to znamená, že pokud na tom budou zoufale, jako je na tom Řecko, tak jim bude větší část dluhu škrtnuta. To je morální hazard a je to moc špatné, protože státy pak nebudou donuceny hospodařit dobře a mohou spoléhat na to, že jim nakonec vždy někdo pomůže. Na druhou stranu – to, že se předluženým státům budou muset dluhy škrtat, věděli všichni soudní lidé dávno. V případě státu prostě neproběhne bankrot tak jako v případě podnikové sféry. Dnes se tedy mohou divit jen neprozíraví lidé.
2. Trochu se bojím, že pokud se bude škrtat dluh ve výši 40 procent a státy nebudou dobře hospodařit, začne se říkat, že 40 procent bylo málo a je třeba škrtat 60 procent. A kdyby se škrtalo 60 procent, tak státy budou také špatně hospodařit a začne se mluvit o tom, že se vlastně mělo škrtat 70 procent.
Prostě neexistuje hranice, kde by šlo říct, že škrty budou stačit, pokud bude stát dál špatně hospodařit. Dokud nebudou státy hospodařit s přebytky, nejsme na dobré cestě. Bojím se, že bez škrtání dluhů to však při stávající výši zadlužení už nepůjde. Samo o sobě je však pouhé škrtání nedostatečné.
