Plebiscit totiž může při nejčernějším scénáři znamenat neřízený bankrot Řecka, což by odnesly všechny státy platící eurem. Jen se přesně neví, jak moc.
Hlasování se má uskutečnit 4. prosince, ačkoliv se původně hovořilo o prvním měsíci příštího roku. Prohlásil to řecký premiér Jorgos Papandreu s tím, že zatím není jasné znění otázky, na kterou budou Řekové odpovídat. V sázce ale podle něj "jasně" je, zda Řecko zůstane členem eurozóny.
"Myslím si, že je zásadní, že ukážeme světu, že dokážeme plnit sliby," řekl podle agentury AP Papandreu. "Není to pouze otázka tohoto programu, je to otázka toho, zda chceme zůstat v eurozóně."
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu, prohlásila, že doufala, že uvolnění úvěrových prostředků proběhne do poloviny prosince, pokud tedy Řekové vysloví ano. Do hlasování nemohou Atény s další částí záchranného úvěru vůbec počítat, prohlásil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Referendum se podle prvních informací mělo týkat přijetí pomoci ze zahraničí, ale server deníku Financial Times ve středu odpoledne přišel s tím, že bude o setrvání země v eurozóně a v Evropské unii. Mluvčí řecké vlády to ale vyvrací, obyvatelé opravdu budou hlasovat o pomoci. (více zde)
Sarkozy a Merkelová chtěli na čtvrtečním summitu G20 oznámit dohodu o miliardové pomoci Řecku a odpouštění části jeho dluhu. Jenže řecký premiér udělal ve všem zmatek. Rozhodl se, že nechá Řeky v referendu hlasovat o nové pomoci od eurozóny, na níž se minulý týden dohodl summit EU.
Barroso varuje Řeky
Do tlaku na zrušení referenda se přidal i šéf Evropské komise José Barroso. Po příjezdu do jihofrancouzského letoviska Cannes na mimořádnou schůzku k dluhové krizi v Evropě podle agentury AFP řekl, že pokud Řecko odmítne evropskou finanční pomoc, bude to mít nepředvídatelné dopady, které budou určitě bolestné především pro samotné Řeky.
Vyzval je zároveň k odpovědnosti. Řečtí představitelé podle něj musejí nyní prokázat, že hodlají usilovat o národní politickou jednotu a o co nejširší podporu plánu pomoci.
Přehnali jste to, naznačují Řekům Němci
Eurozóna se tak rázem ocitla zpět v situaci, kdy neví, co od Řeků čekat a co si s nimi počít. To mělo v úterý za následek další pád trhů a z toho pramenící také výrazné oslabení české měny. Není totiž jasné, jak Řekové budou hlasovat, ani jaké důsledky to bude mít. Největší otazníky visí nad tím, co by bylo s eurem, kdyby eurozónu jeden její člen opustil.
Mluvčí německé vlády ve středu odpoledne vyslal jasný signál, že to Řecko přehnalo. Zpochybnil totiž vyplacení už schválené části úvěru pro Řecko. Podle něj stačí, když jej Atény dostanou do půlky prosince. Dosud se počítalo s tím, že Řekové peníze dostanou do poloviny listopadu.
Na Řeky ale výhrůžky z eurozóny nezabírají. Tamní vláda v noci na dnešek vypsání referenda jednomyslně podpořila. Mluvčí vlády uvedl, že hlasování by mělo být uspořádáno ihned poté, co budou zformulovány podrobnosti dohody o záchranném balíku. Ministr vnitra Haris Kastanidis později podle agentury Reuters naznačil, že referendum by se mohlo uskutečnit už v prosinci.
Řekové si zahrávají s neřízeným bankrotem
Pokud se Řecko referenda nevzdá, zahrává si podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše se scénářem neřízeného bankrotu, který by mohl připravit obyčejné Řeky o většinu úspor.
"Takové riziko může samo o sobě v předvečer referenda spustit tlak na řecký bankovní sektor, který nebude vůbec lehké zastavit," míní Bureš. I proto se podle něj dá čekat ostrý mezinárodní tlak na řeckého premiéra, aby referendum odvolal.
Evropští politici by se podle Bureše nyní měli snažit hlavně o to, aby se napětí nepřelilo do Španělska nebo Itálie. "Španělsko a především Itálie budou potřebovat rychlé záruky ze strany Evropské centrální banky, že bude aktivně podporovat intervencemi na trhu jejich dluhopisy. Pomohlo by také, kdyby se Evropská centrální banka zapojila více do nafouknutí záchranných fondů v eurozóně," dodal Bureš.
