"Je to vlastně průměr mezi kraji. O dynamiku se staraly například Iveco nebo Foxconn, také jejich výkyvy měly velký vliv na celkové výsledky, které se u malých firem schovají. Po stránce ekonomické jsou Pardubice různorodý kraj, máme tady silné Pardubice s Přeloučí i Ústecko a Českotřebovsko, některé další oblasti jsou málo výrazné," komentoval umístění ředitel Krajské hospodářské komory Roman Sodomka.
Hrubý domácí produkt(na 1 obyvatele v Kč) Pardubický kraj
Královéhradecký kraj
Hlavní město Praha
Česká republika
Zdroj: ČSÚ |
Takový růst není samozřejmý. Například v Karlovarském kraji se totiž z tohoto hlediska životní úroveň vůbec nezlepšila, přesněji řečeno zvýšila se jen o tři procenta. Zato ve středních Čechách vzrostla podle Českého statistického úřadu vůbec nejvíc, až na dvojnásobek. Podíl nových velkých firem rozšiřujících se až za okraj Prahy je znát.
Pardubicko je pro celý kraj tím, co Praha pro celou republiku. Foxconn, Synthesia, Paramo, JTEKT, Panasonic, Elektrárna Opatovice a další firmy výrazně přispívají k příznivému vývoji sumy vytvořeného bohatství. Ale tahouny byly i další firmy, zvláště elektrotechnické a automobilky, například Iveco, SOR, Kiekert, Vertex, Isolit-Bravo, OEZ a další.
Velké investory v kraji neočekávají
Vylepšení postavení kraje v nejbližších letech ale není pravděpodobné. "Nejsme ve fázi, kdy by se sem investoři hrnuli a vybudovali továrny, aby se to promítlo do HDP. Pokud sem nepřijde někdo a nepostaví nějakou velkou fabriku, tak zůstane Pardubický kraj přibližně na této úrovni," dodal Sodomka.
Podíl majetku vytvořeného v kraji stoupal od 133 tisíc korun na jednoho obyvatele v polovině 90. let až do roku 2008, kdy poprvé a naposled překročil hranici 300 tisíc korun. Přes ni se mimochodem pět dalších krajů ještě nikdy nedostalo. V dalším roce udeřila recese, HDP na jednoho obyvatele v kraji kleslo o 13 tisíc korun a o rok později ještě níž, o čtyři tisíce korun.
Obyvatelé sousedního Královéhradeckého kraje poprvé překročili 300 tisícovou hranici v roce 2007 a pod ní ještě neklesli, loni vyprodukovali o 25 tisíc korun na hlavu víc. Pražáci vévodí žebříčku s obrovským náskokem, jejich hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele loni činil 777 tisíc korun.
Pokles hlásí zemědělství i pohostinství
Loni se Pardubický kraj podílel na tvorbě HDP v rámci celé republiky 3,9%. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem úrovně HDP vytvořil jeden obyvatel v Pardubickém kraji loni 79% toho, co průměrný obyvatel celé České republiky.
Před patnácti lety dosahoval region 89% celostátního průměru, postupně klesl až na loňských 79%. Shodný trend však potkal dvanáct ze čtrnácti krajů v zemi. Za rozevřením nůžek stojí vysoký hospodářský vzestup Hlavního města Prahy a Středočeského kraje.
HDP v roce 2010srovnání s rokem 1995 (stálé ceny) v %
|
Za 15 let se změnil podíl různých odvětví na krajské ekonomice. Je patrný ústup zemědělství a lesnictví. Ze 6,8% v roce 1995 se podíl snížil na 3%, podobně o polovinu se snížil podíl v oblasti ubytování, stravování a pohostinství. Mírně vzrostl podíl zpracovatelského průmyslu, více než dvojnásobně informační a komunikační činnosti. Polepšilo si i peněžnictví a pojišťovnictví.
Kraj je jen 7% pod průměrem
Za patnáct let vzrostla výkonnost ekonomiky, životní úroveň, kraj zbohatl. Přesto kraj jako celek ztrácí konkurenceschopnost, protože platy rostly v mnoha případech rychleji než produktivita práce. Ukazatel HDP neříká vše o životní úrovni, ekonomové poukazují i na jeho omezení, protože nezahrnuje například dojížďku a vyjížďku do zaměstnání.
"K hodnocení blaha obyvatel žijících v regionech jsme vybrali ukazatel čistý disponibilní důchod domácností. Při určitém zjednodušení lze říci, že charakterizuje úroveň materiálního bohatství domácností v daném regionu," řekl Miloslav Chlad z Českého statistického úřadu.
Tato hodnota představující částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, stoupla během patnácti let z původních 76 tisíc korun na obyvatele na loňských 174 tisíc korun. Pardubický kraj je v tomto ohledu až na 11. místě a jeho obyvatelé pak jsou ve srovnání jen 7% pod celorepublikovým průměrem. Pražané sice zůstávají v čele, ale průměr tolik nezvyšují, protože je hodně peněz stojí dojíždění za prací.
