To je důležité proto, že od životního minima se odvíjí i výše sociálních dávek, na které mají nárok potřební. Vzroste i existenční minimum ze současných 2 020 korun na 2 200 korun.
"Vláda tím plní slib, že bude kompenzovat zvýšení daně z přidané hodnoty těm nejpotřebnějším," uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Řekl, že při jednání vlády hájil i návrh předjednaný s odbory, aby se od ledna příštího roku zvýšila minimální mzda, ale většina ministrů měla podle něj jiný názor. "Vláda se přiklonila k tomu, že za současné ekonomické situace si to nemůžeme dovolit," řekl po jednání kabinetu Drábek. I vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných mluvila o tom, že by země v současné ekonomické situaci zvýšení minimální mzdy neunesla.
S odbory měla vláda přitom předjednáno, že by minimální mzda mohla vzrůst na 8 400 či 8 500 korun měsíčně (více čtete zde).
Vláda zrušila "věkový automat" u zvyšování platů učitelů
Vláda podle ministra práce Drábka schválila i nařízení, jímž zrušila "věkový automat" pro zvyšování platů učitelů podle odsloužených let.
Ministr práce upozornil, že u ostatních profesí veřejného sektoru padl věkový automat již v minulosti, takže se pouze pro učitele srovnávají podmínky ve srovnání s jinými profesemi.
Kvůli chystané změně ve středu řada učitelů od osmi do devíti hodin ráno neučila a podpořili protest odborů (více o stávce čtěte zde).
Ministr školství Josef Dobeš z VV dokázal již dříve ve vládě prosadit, že učitelé dostanou v příštím roce na platy přidány 4 miliardy korun navíc, přičemž úspory našel jinde v resortu, například i na úkor vysokých škol. S tím část poslanců nesouhlasí, a tak při jednání o návrhu rozpočtu ve druhém čtení navrhovali, aby byl rozpočet vysokých škol ještě posílen o 1,2 miliardy korun (více zde).
Řada učitelů i odbory protestují i proti tomu, že by mělo být v rukou ředitelů škol, aby rozhodli, jak kdo dostane přidáno. To podle nich může vést k tomu, že se nebude odměňovat výkon, ale mohou být protežováni "oblíbenci" ředitele školy.
