Je to teprve šest let, co Německo a Francie prosadily uvolnění rozpočtových pravidel v eurozóně. Samy měly deficity, které překračovaly kritická tři procenta HDP. Jako důvod Německo uvedlo náklady ze sjednocení s východní částí země. A dluhy se rozjely i jinde.
V pátek večer předkládají jako hlavní chod neformální večeře 27 státníkům naopak velké zpřísnění všech rozpočtových pravidel eurozóny a její větší harmonizaci. A důvod je ještě "bohulibější" - záchrana společné měny.
Tři varianty efektivnější eurozóny
K utužení eurozóny se dá jít třemi cestami. Buď se celá Unie, tedy 27 zemí včetně Česka, shodne na změně klíčové Lisabonské smlouvy, jejíž vyjednávání zabralo osm let. Nebo se dohodne na menší změně smlouvy. Anebo se eurozóna domluví sama bez změny zásadní smlouvy o fungování EU.
Ve všech případech se přísnější pravidla a dohled Bruselu na ty, komu se nedaří rozpočet držet na uzdě, nebudou vztahovat na Česko, dokud nevstoupí do eurozóny. A tomu by, jak plyne ze zákona, předcházelo referendum.
Česká vláda razí politiku nízkých deficitů a nízkého dluhu, a tak předběžně s návrhem souhlasí. "Česká republika podporuje změnu smluv. S Německem se shodneme na fiskální disciplíně v zemích eurozóny a na sankcích za porušení pravidel," řekl MF DNES Vojtěch Belling, tajemník českého premiéra pro otázky EU.
Změna unijní smlouvy je nejdelší cestou
Změna Lisabonské smlouvy však může zabrat roky a finančníci chtějí pevnější euro teď hned. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, ostřílený vyjednavač z belgické politické scény, proto přichystal i právně snazší dodatek k Lisabonské smlouvě.
Francie a Německo navrhují, aby se změnami pro eurozónu souhlasili všichni. Je to proces, který snáze uklidní trhy, navíc se v budoucnu může týkat všech, když přijmou euro. "Chceme posílit koncept všech 27 zemí, protože jsme všichni členy EU a chceme mít svůj vliv," vysvětlil ve čtvrtek švédský premiér Frederik Reinfeldt názor své země, která stejně jako Česko euro nemá.
Rychlejší je dohoda v samotné eurozóně
Kdyby to nešlo, je možné, že se 17 zemí dohodne samo. "Kdyby se celá sedmadvacítka nedohodla, nepokládáme za tabu mezivládní dohody (eurozóny samotné)," dodal před čtvrteční neformální večeří premiér Petr Nečas.
Země s eurem by si pravidla odsouhlasily samy mezivládní dohodou, jako to už udělaly s fondem pomoci přezdívaným euroval. Ale ani to by nemuselo hladce projít, výhrady mají Irsko nebo Finsko, kterému se nelíbí ztráta práva veta u některých hlasování. Z našeho pohledu hrozí, že se eurozóna "udělá víc pro sebe" a Unie i její trh se rozdělí.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti opepřil situaci, v níž na výsledek napjatě čekají finanční trhy. V televizi Canal+ varoval před "explozí" eura. Jeho projev pak zdramatizoval prezident Nicolas Sarkozy, který jeho slova zopakoval a dále prohlásil, že Evropa nikdy nestála tak blízko rozpadu jako v těchto dnech - více o jeho výroku zde. To by byl scénář v případě hádky všech. Ale diplomaté tipují, že to skončí dohodou.
