Kam si budu po Novém roce chodit pro dávky?
Všechny dávky bude vyplácet kontaktní pracoviště úřadu práce. Změna se týká dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná pomoc), dávek pro zdravotně postižené a příspěvku na péči. Dosud se chodilo na obecní úřad a v řadě obcí to, alespoň zpočátku, bude tak, že si místní úřad práce od obce prostory i s vybavením pronajme a úředníky tam nechá.
Mám se po Novém roce bát, že mi kvůli zmatkům v novém systému nevyplatí úřad dávky nebo je dostanu pozdě?
Ministerstvo práce ujišťuje, že se to nestane a že je na přechod připraveno. "Dosud přiznané dávky poběží ve starém informačním systému, nově přiznané souběžně s tím v novém," říká ministr Jaromír Drábek. Uvidíme.
O dávky či příspěvky jsem dosud chodil žádat k jedné konkrétní úřednici. Kam budu chodit teď?
S velkou pravděpodobností opět k ní, jen možná bude sedět na místním úřadě práce. 1 600 pracovníků ze sociálních odborů obecních úřadů se totiž od ledna stane zaměstnanci Úřadu práce ČR. Je to ale méně lidí, než agendu vyřizovalo dnes, budou toho muset zvládnout víc.
Veřejná služba prý teď bude povinná. Mám se bát, že budu zametat chodník v naší ulici?
V zákoně je řečeno, že po dvou měsících v evidenci na úřadě práce vás může úředník poslat vykonávat veřejnou službu, která je neplacená a může činit až 20 hodin týdně. Úřady však mají interní pokyn posílat tam přednostně lidi, kteří jsou na dávkách déle než rok či rychle střídají období zaměstnání s obdobím na podpoře, a ty, u nichž je podezření, že chodí někam pracovat načerno. Veřejná služba se netýká rodičů pečujících o děti do 15 let, lidí zdravotně nezpůsobilých nebo těch, kteří se rekvalifikují. Službu by měl dotyčný vykonávat dva až šest měsíců. Záležet bude také na tom, jestli samotné organizování bezplatné práce nebude váznout.
Proč mám pracovat zdarma, když jsem si celý život platil sociální pojištění?
Ministerstvo chce prý lidem pomoci uchovat pracovní návyky a vypudit ze systému ty, kteří pracovat nechtějí. Útěchou pro ty slušné může být vidina placeného místa ze státních peněz, tedy veřejně prospěšná práce. Přednostně se z peněz ministerstva na zaměstnanost totiž budou vytvářet místa koordinátorů a parťáků. Ti se budou o nezaměstnané vykonávající službu starat.
Co když pracovat odmítnu, zůstanu bez dávek?
Ano, kdo veřejnou službu odmítne, bude vyškrtnut z evidence úřadu práce, a tedy ze systému dávek na půl roku. Stát za něj přestane platit zdravotní pojištění, nebude se mu započítávat doba do důchodu. Nezbude mu než se snažit rychle si najít práci sám.
Nevadí mi pracovat ve veřejném zájmu výměnou za dávky, ale uklízet nechci. Půjde dělat i něco jiného?
Ano. Lidi s vyšším vzděláním nepoženou úředníci zametat chodníky a uklízet veřejná prostranství. Mají být k dispozici také místa v muzeích, zoologických zahradách, neziskových organizacích, nemocnicích, školách a školkách, u policie. Nezaměstnané budou moci zatím využít jen obce a jejich podřízené organizace, nikoliv však soukromé firmy, které dnes organizují za úplatu pro město například úklid. Zatím je nějaká forma služby domluvená nebo předdomluvená v 1 300 obcích, tedy v pětině republiky.
Příští rok má odstartovat sociální karta, kdo a kdy ji dostane?
Odstartuje pravděpodobně na přelomu března a dubna podle toho, kdy ministerstvo práce podepíše dohodu s vítěznou Českou spořitelnou. Kartu dostanou všichni, kdo berou nějaké dávky (nezaměstnaní, rodiče, zdravotně postižení, sociálně slabí), s výjimkou důchodců. Celkem se jim vyplácí 86 miliard korun ročně. Sloužit bude především jako identifikační karta na úřadech, k platebním funkcím ji budou povinně používat jen ti, kteří dávky v minulosti zneužívali nebo by to mohli činit dnes.
