Už za necelý rok odstartuje velká důchodová reforma. Část povinného důchodového pojistného nově půjde odklonit na vlastní účet u penzijní společnosti. Start reformy bude zřejmě dost rozpačitý. Nikdo - penzijní fondy, finanční zprostředkovatelé ani klienti - si není jist, zda je pro něj novinka přínosná.
V prvním půlroce fungování nového spořicího systému bude pro fondy důležité podchytit skupinu lidí ve věku 35 a více let. Jde o více než čtyři miliony osob, jež budou mít na rozhodnutí o vstupu do nových fondů čas jen do 30. června 2013. "Penzijní společnosti se na ně zaměří, devadesát procent klientů v prvním roce se bude rekrutovat z této skupiny," očekává Karel Svoboda, šéf PF ČSOB.
Nábor těchto klientů budou penzijní společnosti moci rozjet až v lednu, zákon jim to dřív neumožňuje. Sami se lidé do nového spoření nepohrnou. V kategorii vysokopříjmových, kterým by se podle matematických propočtů měl odklon od státu jednoznačně vyplatit, zájemci váhají.
"Nebojím se případných extrémně nízkých výnosů ve fondech, ale odrazuje mě,
že politici mohou kdykoliv změnit pravidla," říká 37letý Jiří z Prahy. Důležitou roli v rozhodování podle něj hraje i to, že ztratí možnost nakládat se dvěma procenty svých příjmů. Taková spoluúčast je totiž podmínkou nového spoření.
Právě to, jak budou novinku vnímat klienti, bude pro úspěch reformy klíčové. "Budou systém posuzovat zejména z pohledu budoucí stability a výkonnosti. Startu důchodové reformy proto neprospívají vyjádření některých politiků, že ho po dalších volbách výrazně upraví," upozorňuje Tomáš Matoušek, šéf PF České pojišťovny.
Jak bude reformu propagovat ministerstvo? "Priority jsou teď u sociální a zdravotní reformy, na důchodovou se dostane až po několika měsících, teď ještě není ten správný čas," sdělil MF DNES náměstek ministra financí pro finanční trh Radek Urban.
Času na rozhodnutí ubývá
Ministr financí před třemi měsíci prohlásil, že očekává účast až poloviny ekonomicky aktivních lidí, tedy asi 2,5 milionu. Dodal, že je to výhled v horizontu deseti až dvaceti let. Za nejsilnější motivaci k účasti na spoření považuje nejistotu státního důchodu.
"Kde berou lidé jistotu, že nejsou ohroženy výplaty důchodů ze státního systému? Průběžný důchodový systém je dlouhodobě nesolventní, každý rok v něm chybí až 45 miliard korun," připomněl loni v říjnu Miroslav Kalousek. Podle něj je současná, umírněná podoba reformy maximem politicky možného.
Pomalý rozjezd nahrává rozpočtu. Odklon části důchodového pojistného totiž znamená nepříjemný výpadek příjmů. To v době očekávaného ekonomického zpomalení vláda neuvítá. Příjmy ze zvýšené DPH, která se příští rok sjednotí na 17,5 procenta právě kvůli reformě penzí, tak zřejmě zahučí v rozpočtu. Vláda si totiž vyhradila právo peníze utratit i za dnes už pravidelný deficit státních důchodů.
Poradci nikoho nutit nebudou, mají malé provize
Pokud motivační kampaň ve stylu slov Miroslava Kalouska (Nebude na státní důchody, spořte si!) nerozjede sama vláda, investiční poradci nikoho do důchodového spoření tlačit nebudou. Jejich provize je zákonem omezena na cca 840 korun na smlouvu, dalších 500 korun může penzijní společnost použít například na školení.
"Optimální cena, za kterou je agent ochoten něco dělat, jsou dva tisíce korun," odhaduje Svoboda. Důchodové spoření se tak zřejmě bude prodávat jako doplněk, podobně jako dnes cestovní pojištění. Nařídit prodej nového produktu mohou svým zaměstnancům na přepážkách nanejvýš bankovní skupiny a pojišťovny, které budou penzijní společnosti provozovat.
Dá se předpokládat, že časem dojde ke změnám, které do systému přilákají více lidí. "Až bude po půl druhém roce jasné, že v systému je málo lidí, bude velký tlak i ze strany fondů na novelizaci zákonů," soudí Petr Stuchlík, šéf Fincentra, sítě finančních poradců.
I když si penzijní fondy dnes stýskají, že se pro ně nové důchodové spoření stane výnosným byznysem až v horizontu deseti let, všech osm provozovatelů se ho chystá nabízet. K nim se zřejmě nově připojí Raiffeisenbank a podle informací z trhu ještě jeden další subjekt.
