"Zásah těžkou těžařskou technikou v průběhu průzkumu může krajinu na řadě míst nenávratně poškodit. Už to je pro mě dostatečným důvodem říci, že to nechci. Na takto významném území musí být zájmy ochrany přírody nadřazeny nad zájmy ekonomické," řekl jeden ze signatářů, geolog Jiří Frýda.
Vědci nemají dost informací, tvrdí těžaři
Těžaři v písemném vyjádření pro MF DNES uvedli, že vědci nemají dostatek informací, protože jsou převážně akademici a specialisté na jinou problematiku.
"Podle našich informací mezi nimi není ložiskový geolog, naftový geolog, hydrogeolog ani báňský specialista, kteří problematiku znají z podstaty svého zaměření detailněji včetně legislativního rámce," uvedl David Messina, jednatel Basgas Energia Czech.
Zopakoval, že firma bude vrtat jen se souhlasem vlastníků pozemků a s minimem chemikálií, navíc v hloubce kilometr pod spodními vodami. Na seznamu látek, které dnes používá mateřská firma Hutton Energy, jsou však i látky toxické.
Břidlicový plyn* je to metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a utužených pískovců * dobývá se pomocí vertikálních a horizontálních vrtů z hloubky i více než 2 kilometry * k uvolnění plynu se užívá hydraulické štěpení hornin pomocí vody, písku a 0,5% chemikálií * těží se hlavně v USA, hledá se v Evropě * dobývání je velmi nákladné |
Břidlicový plyn je metan dobývaný z velkých hloubek za pomoci horizontálních a vertikálních vrtů. Neprostupné vrstvy se roztrhají pomocí hydraulického štěpení a plyn se jímá.
Chtějí těžit v chráněných oblastech
Na Náchodsku a Trutnovsku požádala firma s australsko-americkými vlastníky Basgas Energia Czech o 777 čtverečných kilometrů průzkumného území a stát ho pro ni už na pět let nepravomocně vytyčil.
Na Berounsku těžaři usilují o víc než 90 kilometrů čtverečných, nacházejících se z větší části v Chráněné krajinné oblasti Český kras včetně Karlštejna.
V Americe se břidlicový plyn těží zejména posledních deset let, v části Evropy už ho firmy hledají. Mluví se o něm jako o strategické surovině, která by mohla Evropu částečně zbavit závislosti na dodávkách ruského zemního plynu. Odpůrci varují před riziky pro životní prostředí. Loňská studie Evropského parlamentu přínos plynu zpochybnila.
