Po jednání to v noci řekl unijní prezident Herman Van Rompuy. Nedalo se ani předpokládat, že by se země Unie otevřeně vyslovily pro odchod Řecka před červnovými volbami. Poněkud ostřejší byl ve středu premiér Petr Nečas, který řekl, že vystoupení Řecka z eurozóny bude za určitých okolností jedinou možností. (čtěte více o tom, co řekl Nečas v Bruselu)
Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa bude eurozóna stát za Řeckem, když si Řecko bude na oplátku stát za svými závazky. Podobně se vyjádřila třeba i německá kancléřka Angela Merkelová.
Řecko už vyčerpalo 150 miliard eur
Van Rompuy podotkl, že eurozóna už uvolnila společně s Mezinárodním měnovým fondem na podporu Řecka od roku 2010 téměř 150 miliard eur. "Zajistíme, že evropské strukturální fondy a nástroje budou mobilizovány, aby přivedly Řecko na cestu k růstu a tvorbě míst," uvedl.
Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17člennou eurozónu mohlo opustit, zesílily po nedávných parlamentních volbách. V nich uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli. Z Řecka stále častěji zaznívá, že bude chtít podmínky upravit.
Šéfové států a vlád "sedmadvacítky" se v Bruselu k mimořádnému neformálnímu jednání, sešli ve snaze hledat řešení pro nastartování růstu evropské ekonomiky. Té se v poslední době nedaří a sílí hlasy tvrdící, že je třeba se nesoustředit jen na škrty a reformy, ale i na podporu hospodářství.
Van Rompuy zdůraznil, že úsporná opatření a podpora růstu nejdou proti sobě. "Jde o dvě strany jedné mince," poznamenal. Lídři se shodli na potřebě dokončení jednotného trhu v EU. Chtějí také, aby se unie co nejdříve dohodla na jednotném evropském patentu, čemuž doposud brání spor o to, kde by měl sídlit patřičný patentový úřad.
Lídři také vyzvali k debatě o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) na podporu růstu a zaměstnanosti.
Debatovalo se i o společných dluhopisech, takzvaných eurobondech. "Česká republika patří mezi ty země, které se tváří velmi skepticky, velmi odtažitě na možnost vydávání těchto dluhopisů," řekl Nečas. Obává se, že by mohly vést k rozvolnění fiskální disciplíny.
