Jutaro Suzuki z japonské firmy HoriPro, která zastupuje umělce, si právě dělá poznámky k návrhu svého dalšího projektu. Nepíše je na počítači, ale v ruce. "Trvá to déle, ale můžu tak lépe vyjádřit své pocity," říká osmačtyřicetiletý odborník na vztahy s veřejností. "E-maily jsou podle mě příliš chladné, proto dávám přednost faxování ručně psaných dokumentů."
Suzuki je přesvědčen, že v zemi, která se chlubí jedním z nejrychlejších internetových připojení na světě, je jeho náklonnost k faxu výjimečná. Ale 87,5 procenta japonských podnikatelů dotázaných v průzkumu organizace Internet Fax Research Institute uvedlo, že považují fax za klíčový obchodní nástroj. Výsledky výzkumu odráží určité prvky japonské kultury, které vysvětlují oblibu faxu i v době, kdy se z většiny rozvinutého světa již vytratil.
Podle písma poznáš charakter
Psaní rukou má v zemi hluboké kořeny. Například většina zápisů z pracovních schůzek je stále ručně psaná, protože japonští zaměstnavatelé prý posuzují charakter lidí podle toho, jak píší. Není proto divu, že kaligrafie dodnes zůstává jedním z nejoblíbenějších kurzů, na který rodiče posílají své děti. I řada dospělých navštěvuje soukromé hodiny psaní, aby zlepšili svůj rukopis.
Japonsko je navíc posedlé tištěnými dokumenty. Lidé raději v rukou drží skutečný papír, než aby sledovali jen text na obrazovce. "E-mail můžete přehlédnout, ale když dokument pošlete faxem, je tam fyzicky a nepřehlédnete jej," vysvětluje majitelka realitní kanceláře Secuko Cušimaová.
"I když nejsem v kanceláři, ostatní zaměstnanci si všimnou, že přišel spěšný dokument." Každá oficiální listina, včetně smluv o nájmu nemovitostí, musí mít v Japonsku pečeť namísto podpisů. Většina obyvatel má proto pečeť zvanou džicuin, která je zdejšími úřady oficiálně registrovaná jako jejich. Pokud nemusí být originální dokument podán osobně, hodí se i v těchto případech faxy, protože listiny opatřené pečetí je možné posílat.
Konzervativní generace
Existuje ale i další důvod, proč Japonsko v éře e-mailů nadále používá fax. Země je sice známá moderními technologiemi, ne každý si s nimi však rozumí. Více než pětina populace je starší 65 let. A právě starší generace často stále dávají přednost faxům.
I proto se například síť maloobchodů Aeon rozhodla, že bude přijímat objednávky nejen po internetu, ale i po telefonu a po faxu. "Objednávky po internetu jsme zavedli v roce 2008, ale dostali jsme docela dost žádostí od zákazníků, především ve venkovských oblastech, kteří dávají přednost objednávkám telefonem nebo faxem," říká Hideo Binnaka z firmy.
"Jde především o naše starší zákazníky, takže jim také nabízíme, že zkontrolujeme, jestli jsou v pořádku, když od nich déle než měsíc neobdržíme objednávku." Fax podle údajů japonské vlády zůstává i nadále ve většině zdejších domácností. Přístroj, který je zároveň použitelný i jako telefon, má 58,6 procenta japonských domácností.
Ne všechny jsou zastaralé, protože výrobci na trh stále uvádějí nové modely s nejnovějšími technologiemi, včetně on-line faxování. To proti běžnému faxování šetří náklady a je ohleduplnější k životnímu prostředí.
