Jak se bude příští rok české ekonomice dařit? Lépe než letos?
Naše čísla ukazují, že ano. Pro letošek čekáme pokles HDP o 0,9 procenta, příští rok by to měl být mírný růst o dvě desetiny. Nicméně k tomu, aby se čísla ještě trochu zlepšila, musí zmizet největší rozdíl mezi fundamentem a sentimentem v novodobé historii Česka.
Mojmír HamplViceguvernér ČNB obhájil v listopadu členství v bankovní radě na dalších šest let. (více zde) |
Co to znamená?
Česká ekonomika má velmi zdravé základy, často na to zapomínáme a dostatečně si to neříkáme. Ve srovnání s většinou zemí na všechny světové strany má mnoho dobrých charakteristik: makroekonomickou stabilitu, cenovou stabilitu, nepředluženost domácností a podniků a relativně říditelné veřejné finance, byť ty do budoucna zůstanou hlavním bolehlavem této ekonomiky. K tomu připočtěte fungující bankovní sektor. Dohromady všechny tyto fundamenty znamenají, že naše ekonomika je v zásadě zdravá. Kolik vyspělých zemí by dnes bylo šťastných, kdyby bylo v takové kondici.
Proč tedy nerosteme?
Oproti fundamentům stojí sentiment, tedy velmi špatná ekonomická nálada, která naprosto neodpovídá tomu, jak si stojí česká ekonomika ve skutečnosti. Doufejme, že se sentiment bude postupně více blížit realitě, a to by mělo ekonomice pomoci. I proto čekáme pro příští rok mírný růst a pominutí recese.
Proč je naše nálada tak špatná? Může za to přehnaná vládní rétorika šetření, špatná nálada lidí z různých politických kauz nebo prostě obecně pesimismus Čechů, kteří slyší špatné zprávy z Evropy?
Takové zprávy slyší stejně Poláci nebo Slováci. Možná je to spíše dotaz na psychologa či sociologa. V popisu naší ekonomiky se totiž stále častěji bavíme o těchto takzvaných měkkých faktorech. Já bych to formuloval tak, že se správné úsilí o ozdravení veřejných financí víc, a možná až nečekaně hodně, rozlilo i do dalších sektorů ekonomiky. I do těch, které v zásadě žádný problém s předlužením nemají. Když se podíváte na chování domácností a podniků, tak vidíte téměř neuvěřitelnou věc – i v časech, kdy části populace klesají reálné příjmy, vytvářejí nové úspory.
Trendy 2013Rozhovor s viceguvernérem Mojmírem Hamplem vyšel v magazínu Trendy 2013 11. prosince. Magazín, který přináší na 124 stranách analýzy, rozhovory, tipy, kam investovat či co si vzít příští rok na sebe do práce, je kromě stánků s tiskem k dispozici také ve zbrusu nové časopisové aplikaci MF DNES pro iPady a iPhony, která je ke stažení v AppStore pod jménem DNES+. |
Vy jste také hlasoval pro snížení základní úrokové míry na technickou nulu. Máte přitom pověst jestřába.
Těžko říci, zda člověk může být dobře připravený na tak nestandardní situaci. Nicméně reálná ekonomika ukazovala, že potřebovala další změkčování měnových podmínek. Představa, že by jí pomohl růst úroků, je mimo reálné uvažování.
Na druhou stranu jste dali snížením úroků signál, že čekáte pokračování horších časů.
V úvaze odvozené čistě od sentimentu můžete mít pravdu. Naším cílem je ovšem cenová stabilita a byl by nesmysl, kdybychom své nástroje nepoužívali jen z obavy, že je část veřejnosti nepochopí.
Pomůže příští rok ekonomice další tranše peněz pro Řecko, která byla provedena?
Krátkodobě možná uklidní situaci, ale v Evropě máme problém ve ztrátě konkurenceschopnosti a v předlužení více zemí. Navíc bych rád věřil tomu, že máme nalézat dlouhodobě udržitelná řešení. Dokud si veřejný sektor nepřizná, že musí radikální část peněz půjčených Řecku odepsat, zemi se nepomůže. Na to nemusíte odnikud vystupovat, nemusíte měnit měnu, ale musíte si přiznat, že jste udělal chybu a utrpíte ztrátu.
Byl jste opět jmenován viceguvernérem ČNB na příštích šest let. Jakým tématům byste se chtěl hlavně věnovat?
Máme jednu z nejtransparentnějších měnových politik ve srovnatelných zemích, která má velkou schopnost stabilizovat českou ekonomiku, a to je věc, kterou chci udržet. Ať přijdou časy jakékoli. Druhou prioritou je ještě více se věnovat evropské a světové regulatorice a třetím cílem je další zaměření na efektivnější vnitřní chod banky.
Myslíte, že se ve své funkci "dožijete" zavedení eura?
Ne. Pamatuji si, že kdysi bylo provokativní jen říci, že členství v eurozóně není automaticky zárukou kvality ekonomiky. Podívejte se na situaci dnes. Sama eurozóna neví, jak bude časem vypadat. Tím méně je relevantní uvažování o našem sňatku s eurem. Proč stanovovat datum svatby, když nevíte, jak budou vypadat ženich a nevěsta?
