Základní stravné podražilo od ledna o dvě až sedm korun podle délky pobytu mimo pracoviště. Loni se přitom podmínky pro vyplácení zpřísnily: zaměstnavatel musí krátit diety v případě bezplatně poskytnutého jídla například v ceně ubytování nebo na konferenci. Maximální stravné za tuzemskou služební cestu delší než 18 hodin bude 157 korun, při překročení pěti hodin dostanou lidé 66 korun.
Mění se i diety za cesty do zahraničí, ale víceméně jen pro jednu zemi, která je velmi častým cílem služebních cest. Za den na Slovensku namísto 30 dostanou zaměstnanci 35 eur, tedy o 125 korun více než dosud.
Podle Petra Frische z poradenské společnosti Mazars je však takové zvýšení nelogické. "Zřejmě to bylo motivováno snahou sjednotit diety pro cesty do členských zemí EU z východní Evropy, ale růst diet o 16,7 procenta z roku na rok je neodůvodněný," upozorňuje Frisch, který celkově letošní změny považuje spíše za kosmetické.
Klesají naopak diety do Estonska, ze 45 na 40 eur, a také se sjednocují sazby za stravné pro země bývalé Jugoslávie ze 40 na 35 eur.
Tankování podle vyhlášky: dražší než na pumpě
Velké změny čekají zaměstnance, kteří pro služební cesty používají svůj osobní automobil. Pro ně stát s novou vyhláškou připravil jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.
Od ledna se snižuje cena za každý ujetý kilometr o desetník, na 3,60 Kč. Je to víceméně odpis ceny auta. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vyhlášku připravilo, tím podle svého vyjádření reaguje na pokles cen nových aut.
"Snížily se kupní ceny automobilů, to je pravda, ale je nelogické podle tohoto kritéria stanovovat náhrady, když drtivá většina automobilů používaných k pracovním cestám byla pořízena před více než rokem," míní Frisch.
Sazba na palivo podle vyhlášky je výhodnější než na pumpách
Zaměstnanci-řidiči si mohou dosud vybrat, zda budou zaměstnavateli účtovat benzin či naftu podle skutečné ceny, nebo podle sazby stanovené vyhláškou. Většina lidí si kvůli jednoduchosti s papírováním dosud vybrala jednodušší způsob účtování podle vyhlášky. Na něm však v předchozích letech zpravidla prodělávali.
Cena stanovená ministerstvem byla obvykle nižší, než kolik činila na stojanech. Například loni stál podle vyhlášky benzin 34,90 Kč, což je cena, za kterou bylo možné tankovat jen pár měsíců, v některých měsících dopláceli řidiči i několik korun na litr. Ještě větší rozdíly byly v letech 2011 a 2010, naopak na začátku roku 2009, kdy spadly ceny benzinu až ke 20 korunám, byl stát štědřejší až o šest korun na litr. V průběhu roku se však situace obrátila.
Od ledna je náhrada 36,10 Kč, u nafty 36,50. Po dlouhé době je tak sazba podle vyhlášky výhodnější než skutečné ceny na pumpách: ty se nyní průměrně pohybují kolem 35 Kč za litr, ty nejlevnější prodávají litr naturalu i pod 33 korun. U nafty je situace podobná, ceny jsou vyšší zhruba o padesátník.
Podle Frische zhruba dvě třetiny lidí účtují podle paušálu. I kvůli tomu, že se tak dají jednoduše rozepisovat služební cesty a maskovat soukromé.
