Odpůrci amnestie vyhlášené prezidentem Klausem zahltili internet naštvanými blogy, příspěvky na Facebooku i na Twitteru. Facebookovou událost Nesouhlasíme s Klausovou amnestií podpořilo k sobotní 17. hodině už 211 tisíc lidí. Petici se stejným názvem podepsalo ke stejnému datu více než 68 tisíc lidí a signatáři přibývají s každou minutou.
Znění petice...Klausův čin totiž považujeme za výsměch poctivé a nelehké práci českých policistů, státních žalobců a soudců, stejně jako zmaření miliard korun utracených na dopadení, usvědčení a odsouzení dotyčných osob, náhle zproštěných výkonu zaslouženého trestu... |
"Krásně podržel všechny orgány, které se lopotí s odhalováním kriminality. Všechnu jejich snahu, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost a lumpové neničili majetek, zdraví a životy poctivých lidí, spláchnul do haj*lu," vyjádřil se k prezidentovu kroku na sociální síti uživatel František Vlach.
Internet však zaplavily i humornější příspěvky. "Nápad pojmenovat po Václavu Klausovi ruzyňskou věznici se nám líbí, " uvedl Radek Meloun na Twitteru. Objevují se i názory, že Klaus vyhlásil amnestii proto, aby měl dostatek členů do nové strany, kterou hodlá po odchodu z Hradu založit.
"Ma duvera v prezidenta se zcvrkla do otazky, zda cilem #amnestie je sber sponzoru #Pitr a #exOds, nabor straniku ci oboje," napsal doslova na twitteru uživatel Michal Bláha.
Lidé si na internetu Klausovu amnestii vysvětlují také tak, že prezident chtěl před volbou svého nástupce upozornit na to, že hlava státu není jen loutka, která nemá žádné pravomoci, a vyburcovat tak lidi k tomu, aby přišli za čtrnáct dní k volebním urnám.
"Není to pomoc spravedlnosti, ale její destrukce"
Hněv na Klausovu hlavu snáší také čím dál víc politiků a veřejně známých osobností. Například zástupkyně poškozených klientů H-Systemu Hana Marvanová nevěřila vlastním očím. "Amnestie nemá vyvolávat nějakou nespravedlnost ve společnosti. Amnestie by se měla týkat spíše bagatelních věcí, u kterých je otázka, zda to má být vůbec trestný čin," citují ji lidovky.cz.
Otázky vyvolává zejména ukončení řízení, která trvají déle než osm let. Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová sice uznává, že soudům řešení některých případů trvá příliš dlouho, Klausovu hranici však považuje za velkorysou. Rozhodovat by se podle ní mělo případ od případu. "Osm let mi nepřipadá jako tak dlouhá doba řízení, abychom ji stanovili jako obecnou hranici. A právě to Václav Klaus učinil," řekla v rozhovoru pro MF DNES.
Podle ní je vztahovat amnestii takhle široce chybné, navíc ve spojení s tím, že sami pachatelé prodlužují trestní řízení vyhýbáním se kvůli různým zdravotním posudkům soudu. "Tohle není pomoc spravedlnosti. To je její destrukce," komentuje to šéfredaktor časopisu Respekt Erik Tabery.
S odpouštěním trestů nesouhlasí ani řada politiků. ČSSD kvůli tomu chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě (více o tom čtěte zde). Výhrady mají i představitelé TOP 09. "Problematizuje práva poškozených a zavdává příčiny ke spekulacím, že poskytla ochranu skutečným zločinům, místo aby pouze prominula bagatelní trestné činy," uvedli lídři strany.
Nadšeni nejsme, ale musíme to respektovat, uvádí ministerstvo
Proti se vyslovila také Strana zelených. Odpovědnost za situaci podle nich nese také předseda vlády Petr Nečas, který rozhodnutí prezidenta republiky ve věci amnestie spolupodepisuje. "Premiér její rozsah nijak nezpochybnil, přestože svou vládu nazývá protikorupční," vyčítají mu.
Rozsah amnestie neschvaluje ani bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, její část podle něj oslabuje práva obětí, protože zastavuje trestní řízení u závažných kauz (rozhovor s ním čtěte zde). Čistě zelenou nedává prezidentovi ani současné vedení ministerstva. "Amnestie je ústavní právo prezidenta republiky, nadšeni nejsme, ale musíme jeho rozhodnutí respektovat a vykonat," řekl v Hyde Parku první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák z ODS.
Kontroverznosti Klausova pardonu si všimla také zahraniční média. Pozornost amnestii věnuje Frankfurter Allgemeine Zeitung, který ji srovnává s amnestií Václava Havla a dodává k tomu, že Klausovy "pohnutky jsou záhadou". Polský list Rzeczpospolita označuje českou amnestii za kontroverzní. Rozebírá hlavně kritiku, kterou vyvolala v české společnosti (co o amnestii napsala média v zahraničí čtěte zde).
Amnestie se celkem dotýká více než 32 tisíc lidí. Kromě vězňů, kterých k pátečnímu poledni opustilo kriminál už přes pět tisíc, se amnestie vztahuje také na 14 500 případů podmíněného odsouzení. Dotkne se i trestů obecně prospěšných prací či domácího vězení (přečtěte si o tom tady).