"Pojišťovna, která bude hospodařit vyrovnaně, by mohla v rámci fondu prevence vyplácet jednou ročně hotovost. Šlo by maximálně o tisíc korun na jednoho klienta," informoval náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Například čtyřčlenná rodina by tak mohla za určitých podmínek ročně získat až čtyři tisíce korun.
Nápad s tisícikorunouRozhovor s náměstkem Noskem |
Peníze by pojišťovny proplácely především zdravým lidem. Těm, kteří by pravidelně chodili na preventivní prohlídky. Pro potenciálního pacienta jsou důležité, protože jej lékaři mohou začít léčit včas. Pojišťovnám zase včasné zachycení problémů přináší zpravidla nižší náklady na léčbu.
Jenže čeští pacienti na prevenci ne vždy slyší. Je totiž dobrovolná a nikdo je k ní nenutí. "Například u rakoviny tlustého střeva je nyní prevence čerpána jen zhruba z dvaceti procent," upozornil Nosek.
Na až tisíc korun ročně by měli nárok také chronicky nemocní lidé, kteří by dodržovali léčbu. Třeba lidé nemocní cukrovkou druhého typu; pokud by upravili jídelníček a stravovali se zdravěji.
Podle Noska se bonus bude týkat také malých dětí, nevýdělečných osob či studentů a maminek na mateřské, tedy pojištěnců státu. Přitom odvody za státní pojištěnce jsou terčem kritiky ze strany pojišťoven, protože se dlouhodobě nemění. Nyní stát odvádí měsíčně 723 korun za jednoho svého pojištěnce (více o chybějících penězích ve zdravotnictví a nápadech, jak je do systémů přilít, čtěte zde).
Běžná prevencePreventivní prohlídku u praktického lékaře včetně vyšetření krve a moči mohou dospělí zdraví lidé na úhradu pojišťovny absolvovat vždy jednou za dva roky. K zubaři mohou lidé na účet pojišťovny dvakrát za rok. S vyšším věkem se pak vějíř prevence rozevírá. Přibývá například endoskopické vyšetření střev či u žen nad 45 let i jednou za dva roky vyšetření prsů mamografem. Do frekvence prevencí ministerstvo plánovanými novelami nijak zasahovat nechce. |
Bonusy, jen když není v červených číslech
Tisícikoruna na ruku má také nejméně dva zádrhele. Tím prvním je, že je to zatím jen návrh a myšlenka by musela projít Sněmovnou a Senátem.
Dalším pak to, že by se týkal jen těch zdravotních pojišťoven, které dokážou vyrovnaně hospodařit a vytvářet rezervu. Pokud by takové pravidlo platilo už nyní, podle Noska by se to netýkalo Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a Vojenské zdravotní pojišťovny ČR.
Přitom VZP u nás nyní pojišťuje zhruba 62 procent obyvatel. Každý rok však pojištěnce ztrácí a tento krok by úbytek mohl výrazněji prohloubit.
Pojišťovna si to nemyslí. "Považujeme návrh za dobrý krok, který koresponduje s naší strategií proklientského přístupu, a nepředpokládáme, že by nám v této souvislosti vznikly nějaké problémy," sdělil mluvčí VZP Jiří Rod. Předloni VZP do fondu prevence poslala podle výroční zprávy 459,2 milionu korun.
Vojenská pojišťovna popírá, že právě ona by o případné bonusy mohla v budoucnu přijít kvůli špatnému hospodaření. "Podle všech ukazatelů Vojenská zdravotní pojišťovna ČR v roce 2012 hospodařila nejenom s vyrovnaným rozpočtem, ale pohybovala se dokonce v kladných číslech, stejně jako v roce 2011. Z tohoto hlediska není proto důvod k jakémukoliv zákonnému i jinému omezení preventivní péče pro naše klienty," uvedl mediální manažer pojišťovny Richard Medek.
"Zdali využijeme zmiňovanou možnost tisícikoruny, je otázkou budoucnosti, nicméně v současné době o variantách dalšího možného zvýhodnění našich pojištěnců intenzivně jednáme. A to i v souvislosti s případným schválením novely zákona o zdravotních pojišťovnách," doplnil Medek.
Novely, které změní systém zdravotního pojištěníMinisterstvo právě připravuje dvě novely. Chce jimi změnit fungování zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven. Mimo jiné v nich navrhuje, aby byly zpoplatněny amalgámové plomby a aby správní rada VZP přišla o polovinu politiků. Z 30 členů by jich mělo být nově jen 15. Podrobnosti o dalším pokusu zpoplatnit všechny plomby čtěte zde. |
"Tisícovka z fondu prevence je zajímavý nápad, ale je třeba, aby byl více rozpracován a ve finále sloužil k odměňování poctivých pacientů, a naopak aby nedocházelo ke zvýhodňování 'spřátelených' poskytovatelů a tak podobně," varuje právník Ondřej Dostál ze sdružení Platforma zdravotních pojištěnců.
Hotově, nebo složenkou? Záležet bude na pojišťovnách
Kolik peněz a zda vůbec nějaké by klienti dostávali, ministerstvo nechává plně v kompetenci pojišťoven. Novelou jim jen umožňuje poprvé v novodobé historii vyplácet přímo hotovost a těm, které to využijí, nařizuje, aby tato částka nepřekročila tisícikorunu ročně na jednoho pojištěnce.
Bude také na pojišťovnách, jestli peníze budou vyplácet jednorázově jednou ročně, anebo v menších dávkách několikrát za rok. I to, zda by peníze vyplácely v hotovosti, nebo je posílaly složenkami či na účet pojištěnců.
Ministerstvo nyní novelu dokončuje, poté ji rozešle k připomínkování. Zhruba v březnu by ji mohlo předložit vládě. Změny by mohly začít platit od 1. ledna 2014.
