Fotovoltaické panely na střeše, na zdi, a dokonce i na garáži. Aleš Hradecký si svůj dům ve středočeských Choceradech "vyzdobil" loni, okamžitě poté, co distribuční firmy zrušily několikaletý solární stop-stav na připojování nových zdrojů.
"Je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno - a že neposílá faktury za elektřinu," říká spokojeně Hradecký. Na rozdíl od jeho sousedů jsou jeho účty za elektřinu nízké. V dvougeneračním domě zaplatí tak deset, dvanáct tisíc ročně.
"Je to tak třetina toho, co bych platil normálně," vypočítal si Hradecký, který zároveň dostává tzv. Zelený bonus za energii dodávanou jím do sítě. Za panely a akumulátory, které mu udrží proud v domě i v noci, zaplatil zhruba 600 tisíc. Investice se mu i díky Zeleným bonusům vrátí za 10 až 12 let. A to si Hradecký navíc pořídil za další stovky tisíc i kotel na biomasu a další ekologická zařízení.
Snaží se totiž být maximálně soběstačný a energeticky nezávislý, i když přes zimu musí proud kupovat.
Rekordní počet solárních licencí
Podobně jako Aleš Hradecký uvažovalo loni tisíce rodin, Energetický regulační úřad vydal více než osm tisíc solárních licencí - tentokrát převážně domácnostem. Tolik žádostí přitom úřad v minulosti nikdy nevyřídil.
Zájem pokračuje i letos a počty licencí se nejspíš znovu vyšplhají vysoko. Zatímco loni za první tři měsíce roku přišlo na energetický úřad 155 žádostí o licence, letos to bylo už 229. Skutečný počet schválených žádostí je však ještě o něco vyšší, protože část z nich "přetekla" k těm aktuálním ještě z loňského roku.
"Letos nabylo právní moci 327 nových licencí na výrobu elektřiny, z toho bylo podaných 234 v roce 2012 a 93 v roce 2013," řekla iDNES.cz mluvčí energetického úřadu Jarmila Lehnerová.
Hlavní nápor lze však ještě očekávat. Od července totiž znovu klesnou zvýhodněné ceny solárního proudu a od příštího roku už by měla být provozní podpora na nule. Navíc solární panely jsou opět levnější.
Panely se montují už jen na domy
Oproti letům 2009 a 2010, kdy kvůli státem nezvládnutému rozvoji fotovoltaiky několikanásobně narostl instalovaný výkon solárních elektráren, je současná situace hodně odlišná.
Výkupní cena sluneční energie je mnohem nižší a především: o podporu už mohou žádat jen malé instalace na budovách, a nikoli velké solární parky na polích či loukách. Nejčastějšími žadateli jsou tak právě majitelé rodinných domů.
Pro srovnání: několik stovek minielektráren povolených úřady od počátku letošního roku mají celkový instalovaný výkon méně než dva megawatty. Největší solární elektrárna v zemi, kterou v Ralsku v prosinci 2010 spustil ČEZ, má výkon překračující 38 megawattů.
Česká průmyslová fotovoltaická asociace několikrát vyzvala stát, aby malé solární elektrárny na rodinných domech dál podporoval. Tvrdí, že právě sem solární panely od počátku patří.
"Cena elektřiny se stále zvyšuje, fotovoltaika může domácnostem výrazně ušetřit," konstatovala Zuzana Musilová z fotovoltaické asociace. "Návratnost investice do střešní instalace je dnes okolo deseti let, což je optimální doba," dodala.
Fotovoltaika nás likviduje, stěžují si průmyslníci
Ministři však o dalším rozvoji solárních elektráren nechtějí ani slyšet. Premiér Petr Nečas dokonce uvedl, že by se problematikou fotovoltaiky měly zabývat bezpečnostní složky. O některé velké solární elektrárny se už ostatně zajímá policie (více čtěte zde).
ČSSD se zase snaží ustavit speciální sněmovní vyšetřovací komisi. A průmyslníci připomínají, jak neúměrně je poplatky na obnovitelné zdroje zatěžují. Pro některé firmy už jsou prý dokonce likvidační.
Asociace zastupující podnikatele ve fotovoltaice však tvrdí, že pro ekonomiku jsou zatěžující především velké solární parky, které mnohdy vznikly za podezřelých okolností, a nikoli mini-elektrárny na rodinných domech či výrobních halách.
