Teplárna Otrokovice, která vyrábí teplo pro desetitisíce lidí i velké průmyslové firmy v Otrokovicích a části Zlína, patří dnes společnosti Marritima Energy. V úterý však antimonopolní úřad posvětil převod této společnosti do holdingu firmy Lama Energy podnikatele Petra Lamicha.
Ten však v otrokovické teplárně úplným nováčkem není, protože v Marritima Energy je členem představenstva už od loňského května. Cenu transakce Lama Energy odmítla sdělit.
V Otrokovicích se poslední dva roky zvyšovala cena tepla jen o inflaci, podle teplárny i jejího nového majitele je však zatím na debatu o cenách tepla na příští rok ještě brzy. A to vesměs platí i pro ostatní teplárny v kraji, například ve Zlíně.
"Případné zdražování závisí na ceně vstupů, tedy uhlí," vzkázal Petr Lamich po mluvčím společnosti Andreji Čírtkovi.
"Jednání s našimi dodavateli ještě neproběhla," dodal předseda představenstva společnosti Teplárna Otrokovice Petr Jeník, který dodává, že cena tepla je částečně regulovaná.
Otrokovická teplárna má jako jedna z mála v Česku z minulosti sjednané dlouhodobé dodávky uhlí od společnosti Czech Coal. Stejně jako ostatní teplárny se ale bude muset podřídit novým, přísnějším emisním limitům, které začnou v celé EU platit od roku 2016.
Vzduch bude čistší. Ale nebude to zadarmo
"V nejbližších letech budou do teplárny postupně investovány řádově stovky milionů korun za účelem zvýšení ekologie provozu v souladu s evropskou legislativou," uvedl mluvčí Čírtek. Vzduch v okolí teplárny tak bude mnohem čistší.
Zástupci teplárenského průmyslu však zároveň dlouho upozorňují, že právě tyto investice mohou časem teplo zdražit.
"Některé teplárny budou v příštím roce zahajovat projekty ke splnění přísnějších ekologických limitů po roce 2016 a tyto náklady se také začnou postupně promítat do ceny tepla," uvedl vloni ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek odhaduje potřebnou výši investic do centrálních zdrojů tepla v celé zemi na 40 až 70 miliard korun. Stamilionové investice do odsíření kotlů už například rozjela městská teplárna v Českých Budějovicích.
Mezi hnědouhelnými teplárnami patří otrokovická k dražšímu průměru. Dnes se její ceny za teplo pohybují mezi 560 až 575 korunami za gigajoule, zatímco třeba v hnědouhelné teplárně v Pardubicích je to 406 korun. Na druhou stranu teplo z hnědého uhlí v Táboře stojí letos 684 korun, zatímco teplo ze zemního plynu od teplárny v Brně vyjde na 667 korun a v Kroměříži dokonce na 867 korun.
Rozvody patří městské společnosti
Privatizace tepelného hospodářství může občas skončit fiaskem. Odstrašující "provozní model", který pronájmem vodárenské infrastruktury soukromému subjektu zvýšil ceny vody na Zlínsku na jedny z nejvyšších v zemi, v případě otrokovického tepla nehrozí.
Rozvody, kterými teplo přichází do bytů a továren totiž patří firmě TEHOS a ta patří ze sta procent Otrokovicím. Město do nich od 90. let investovalo stovky milionů korun a na spolupráci s teplárnou si zakládá. A tento kurz chce podle všeho držet i Lama Energy.
"Lama Energy chce podnik dlouhodobě provozovat tak, aby byl nadále spolehlivým a stabilním dodavatelem tepla a elektrické energie pro průmysl i domácnosti," uvedl mluvčí Čírtek.
Zatímco od vodáren lidé jen tak utéct nemohou, u tepla to už dávno neplatí a Lama to ví. "I teplárna musí být konkurenceschopná, protože část odběratelů má alternativu v podobě plynu," uzavřel Čírtek.
Také ve Zlíně zatím neví, jestli se bude zvedat cena tepla. Záleží to na více faktorech. Obyvatele města dnes stojí jeden gigajoule 585 korun a podle šéfa městské firmy Teplo Zlín Josefa Moryse by to tak mohlo zůstat i příští rok.
"Budeme chtít cenu udržet na stejné úrovni. Uvidíme ale, jak se k tomu postaví teplárna," řekl Morys.
Za zlínskou teplárnu nabídli zájemci málo
Nejistota panuje ohledně toho, že zlínská teplárna Alpiq Generation je na prodej. Její švýcarský majitel chtěl obchod uzavřít do konce června, kvůli nízké nabídce z něho ale zřejmě sejde.
"Proces prověřování možnosti prodeje společnosti Alpiq Generation, která provozuje elektrárny v Kladně a ve Zlíně, pokračuje. Další informace nebudeme do jeho dokončení sdělovat," uvedla mluvčí teplárny Alpiq ve Zlíně Markéta Čapková.
Podle neoficiálních informací zájemci, mezi nimiž jsou společnosti Energetický a průmyslový holding, Purs a Carpaterra, nabídli málo peněz. Nejvyšší nabídka byla okolo 10 miliard, přičemž švýcarský Alpiq údajně požaduje 12 miliard korun.
Průměrná spotřeba tepla je 0,8 až 1 gigajoule na metr čtvereční ročně. Takže na vytápění bytu o rozloze 60 metrů je potřeba asi 48 gigajoule, což ve Zlíně vyjde na 28 tisíc korun.
| 2009 | 2011 | 2013 | |
| Otrokovice | 514,5 | 548,7 | 574,7 |
| Zlín | 505,9 | 537,6 | 585 |
| Vsetín | 606 | 585,2 | 661,3 |
| Valašské Meziříčí | 526,51 | 566,41 | 634 |
| Uherské Hradiště | 497,76 | 470,36 | 485 |
| Kroměříž | 680,11 | 702,22 | 867,36 |
| Praha | 466,2 | 469,7 | 570,5 |
| Brno | 648,6 | 605,6 | 667,9 |
| Zdroj: Energostat, ERÚ | |||
