Jihomoravské úřady neumí brigádu v zasažených oblastech zprostředkovat, i když by měly. A není jednoduché získat ji ani přímo na místě.
Synovec Jany Květoňové z Brna si chtěl jako nezaměstnaný čerstvý absolvent školy přivydělat a zároveň pomoci dobré věci. Rozhodl se tedy využít nabídky ministerstva práce a sociálních věcí z minulého týdne a vyjet odklízet škody do povodněmi zasažených oblastí.
Zašel na místní úřad práce s tím, že by rád vykonával placené veřejné práce někde ve vytopených Čechách. Úřad však muže odmítl stejně jako zhruba dvacítku dalších, kteří o takovou práci měli zájem.
Úřad posílá zájemce k Armádě spásy
Synovci Květoňové úřad doporučil kontaktovat Armádu spásy. Bývalou komunální političku takový přístup rozhořčil. Pokusila se tedy zjistit, proč mladého muže na pomoc nikdo nechce.
"Zavolala jsem na brněnský pracovní úřad a snažila se získat základní požadavky, které na nezaměstnané chtějící pomáhat mají. Nikdo však nic nevěděl," popisuje komunikaci s pracovnicemi úřadu.
"Na ředitele úřadu mě navíc odmítli přepojit. Žádné obecné směrnice, co mají dělat nezaměstnaní, kteří si chtějí přivydělat, jsem se nedozvěděla. Nakonec mě také odkázali na Armádu spásy," dodává.
Armáda spásy je však nezisková organizace, nezaměstnané za práci odměnit nemůže, už vůbec ne ze státních zdrojů.
"My samozřejmě nemáme žádné finanční prostředky, vůbec ne státní na odměňování nezaměstnaných pomáhajících při povodních," vysvětluje mluvčí Armády spásy Pavla Vopeláková.
Podobné rady nabízeli pracovníci úřadu Brno-střed i ve čtvrtek, tentokrát s odkazem na Červený kříž. "Máme nezaměstnaným doporučovat, aby se obrátili například na Červený kříž," poznamenal pracovník úřadu práce.
Ani v Červeném kříži však neslyšeli o tom, že by měli nezaměstnané jakkoliv zapojit do záchranných prací, a už vůbec ne finančně ohodnotit. Organizátor veřejně prospěšných prací, tedy postižená obec, kam má být nezaměstnaný úřadem poslán, přitom může pracovníkovi vyplatit až 15 tisíc korun měsíčně.
Postup existuje, úředníkům to ale zapomněli říct
Mluvčí celorepublikové centrály pracovního úřadu o nedostatku informací v regionálních pracovištích nic neví.
"Uchazeč o zaměstnání, který má zájem pomáhat v povodněmi postižených oblastech, kontaktuje svou pobočku úřadu práce a oznámí zájem o veřejně prospěšné práce. Pracovník ho zaeviduje a nabídne kolegům do oblastí, kde se práce realizují," popisuje, jak by měl postup vypadat, mluvčí úřadů práce Jiří Reich.
Ani jihomoravská pobočka však patrně nestihla postřehnout, že si její pracovníci se zájemci o veřejné práce nevědí rady.
"Uchazečům o zaměstnání, kteří projeví zájem pomáhat v postižených oblastech, je poskytnuto poradenství a jejich zájem o práci je převeden na pracoviště, které veřejně prospěšné práce organizuje," tvrdí totiž Milan Šafařík z krajské pobočky úřadu práce.
Nezaměstnaní Brňané tak na přivýdělek slíbený ministryní Ludmilou Müllerovou de facto nemají nárok. Na veřejné práce jet nemohou, nemá je totiž kdo vyslat. Místní úřad práce neví jak. Podle celorepublikového mluvčího pracovních úřadů Reicha je nabízená pomoc z nezasažených obcí navíc těžko realizovatelná.
"Zajistit veřejně prospěšné práce pro uchazeče o zaměstnání z nezasažených oblastí je složité. Museli by být zaměstnáni obcí postiženou, což je málo pravděpodobné, protože by pro ně musela zajišťovat například ubytování," vysvětluje další z překážek v pomoci postiženým oblastem Reich.
