Podle Zprávy o stavu lesa za rok 2012, kterou ministerstvo zemědělství pravidelně vyhotovuje zhruba v polovině následujícího roku, zastřelili loni myslivci 185 381 kusů černé zvěře. To je o 75 tisíc víc než v roce 2011 a absolutní rekord za dobu, kdy se tyto statistiky vedou. V mnohonásobně větším Německu přitom ulovili předloni pouze trojnásobné množství než u nás. Kolik pobíhá po Česku živých divočáků, přitom nikdo přesně netuší. Odhady se pohybují mezi 200 tisíci až půl milionem.
Podle viceprezidenta agrární komory Jindřicha Šnejdrly zodpovědného za myslivecký sektor je přitom pravděpodobné, že letošní počet odstřelů bude podobně vysoký.
"Je velmi silná úroda žaludů a bukvic, což je pro divoká prasata velmi vydatná strava. Dostatečné množství se přitom urodilo už v minulém roce a letos to vypadá, že to bude ještě více," poukazuje Šnejdrla.
Divočáci často pronikají až na zahrádky a ničí je:
Za přemnožením kanců je i struktura krajiny
Důvodem přemnožení divočáků ovšem není jen jednorázová nadúroda jejich pochoutek. Problém leží především ve struktuře české krajiny a skutečnosti, že na polích roste převážně řepka a kukuřice. Rozlehlé lány vysokého porostu jsou totiž pro divočáky ideálním životním prostředím.
"Divočáci se zdržují v řepkových a kukuřičných lánech, odkud je nelze dostat. Takže tři čtvrtě roku jsou v naprostém bezpečí," míní Martin Horálek z Českomoravské myslivecké jednoty.
Ze stejného důvodu nemusí veřejnost přemnožené divočáky téměř po celý rok vůbec zaznamenat. Prasata jsou schována v polích a s člověkem do kontaktu nepřicházejí.
To se brzy změní. Řepku už zemědělci sklidili a zvěř se tak zatím schovává v kukuřici. Na přelomu září a října zmizí i ta a prasata začnou pobíhat po strništích a lesích a lekat houbaře a výletníky. Často se pak objevují i na předměstích velkých měst, jako je Praha či Ústí nad Labem. Právě periferie a bezprostřední okolí měst jsou pro ně po sklizni zvláště vhodné. Lov v takovém prostředí je obzvlášť složitý a nebezpečný pro obyvatele a myslivci se mu vyhýbají.
Myslivci chtějí změnit legislativu
Myslivci proto prosazují změnu legislativy, která by jim dovolovala odstřel během delšího časového období a bez omezení věku. "V tuto chvíli je na stole změna vyhlášky o době a způsobu lovu. Klíčové bude, aby bylo možno lovit prasata bez omezení věku a doby," říká Šnejdrla. Změna by mohla platit už od Nového roku.
Podle Horálka by pomohlo i povolení používat při lovu přístroje na noční vidění. "Zákon nám zakazuje lovit v noci a způsoby, které umožňují noční vidění. Musíme žádat o výjimku a to je složité," dodal Horálek.
I když odstřely černé zvěře, a tedy i množství zvěřiny na trhu strmě stoupají, její spotřeba překvapivě klesá. Podle posledních dostupných dat z Českého statistického úřadu z roku 2011 sní průměrný Čech 0,7 kilogramu zvěřiny, to je o necelé půl kilo méně než při rekordu z roku 2008.
Statistici totiž evidují pouze spotřebu zvěřiny jako celku, ale nemají přehled za jednotlivé druhy. Oproti divočákům přitom klesají počty ulovených zajíců či srn.
Divočák se nedávno dostal až do Prahy. Takhle si s ním pohráli strážníci:
